Mezinárodní soudní dvůr v Haagu – Nejvyšší soud Organizace spojených národů rozhodl, že přítomnost Izraele na palestinských územích okupovaných v roce 1967 je „protizákonná“ a musí skončit.
V pátek Mezinárodní soudní dvůr prohlásil, že „pokračující přítomnost Izraele na okupovaném palestinském území je nezákonná“ a dodal, že režim „má povinnost“ ji ukončit „co nejrychleji“.
Izrael ve válce v roce 1967 obsadil Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní Jeruzalém, tedy oblasti, které si Palestinci přejí pro budoucí nezávislý stát.
83stránkový poradní posudek, který přečetl předseda soudu Nawaf Salam, nastínil široký seznam politik, které porušují mezinárodní právo, včetně budování a rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu a ve východní části Jeruzaléma.
„Izrael je povinen okamžitě ukončit veškeré nové osidlovací aktivity a evakuovat všechny osadníky z okupovaného palestinského území,“ uvedl soud a dodal, že režim musí „nahradit škody způsobené všem dotčeným fyzickým a právnickým osobám“.
Rozhodnutí vyzvalo všechny státy a mezinárodní organizace, včetně OSN, aby „neuznávaly jako legální“ situaci vyplývající z nezákonné přítomnosti Izraele na okupovaném palestinském území.
Podle stanoviska by OSN a Rada bezpečnosti „měly zvážit přesné modality a další kroky potřebné k co nejrychlejšímu ukončení“ nezákonné přítomnosti Izraele na okupovaném území.
V únoru rekordních 52 zemí předložilo u ICJ, známého jako Světový soud, argumenty o právních důsledcích izraelských akcí na těchto územích.
Tento případ byl iniciován rezolucí Valného shromáždění OSN v prosinci 2022, před izraelskou říjnovou genocidní válkou v pásmu Gazy.
Erwin van Veen, vedoucí výzkumný pracovník think-tanku Clingendael v Haagu, citovala agentura AP, že pokud soud rozhodne, že izraelská politika na Západním břehu a ve východní al-Quds porušuje mezinárodní právo, „izoluje Izrael dále mezinárodně, alespoň z právního hlediska.
Poznamenal, že takové rozhodnutí by „zhoršilo případ okupace. Odstraňuje jakýkoli druh právního, politického a filozofického základu izraelského expanzního projektu.
Případ je oddělený od jiného případu ICJ, který proti Izraeli podala Jižní Afrika.
Jihoafrická republika podala v prosinci 2023 žalobu na genocidu proti Izraeli kvůli jeho válce v pásmu Gazy. Podle žádosti Jihoafrické republiky byly akce Izraele v Gaze „genocidního charakteru, protože mají způsobit zničení podstatné části palestinské národní, rasové a etnické skupiny“.
Konečné rozhodnutí ICJ v širším případu Jižní Afriky může trvat měsíce, ne-li roky, než vynese rozhodnutí, ale soud může při zvažování svého rozhodnutí nařídit naléhavá opatření.
V lednu ICJ, jehož příkazy jsou právně závazné, ale postrádají mechanismy přímého vymáhání, vydal prozatímní rozhodnutí, kterým nařídil okupačnímu režimu, aby přijal všechna opatření k zabránění genocidě v Gaze.
V květnu soud nařídil Izraeli, aby zastavil svou ofenzivu v Rafahu poté, co Jihoafrická republika požádala ICJ, aby nařídil zastavení války v Gaze, a zejména ve městě plném uprchlíků.
Zatímco Izrael rozhodnutí ignoroval, páteční stanovisko by mohlo zvýšit politický tlak na devět měsíců starou izraelskou válku proti Gaze.
Od začátku ofenzívy zabil sionistický režim nejméně 38.848 Palestinců a dalších 89.459 zranil. Další tisíce se také pohřešují a jsou pravděpodobně pohřbeni pod troskami.
Zdroj: Mezinárodní soudní dvůr
