Po desetiletích, kdy byla atomová energetika vnímána jako nebezpečná ulička energetického sektoru, zažívá jaderná energie v USA a v některých západních zemích díky globální energetické krizi renesanci. V prosinci se na summitu COP28 22 zemí včetně USA, Kanady, Spojeného království a Francie zavázalo ztrojnásobit kapacitu atomové energetiky do roku 2050 (z úrovní roku 2020). Minulý měsíc se 34 zemí, včetně Spojených států, Číny, Francie, Británie a Saúdské Arábie, zavázalo „pracovat na plném uvolnění potenciálu jaderné energie přijetím opatření, jako je umožnění podmínek pro podporu a konkurenceschopné financování prodloužení životnosti stávajících jaderné reaktory, výstavbu nových jaderných elektráren a brzké nasazení pokročilých reaktorů.“
Avšak oživení tohoto radioaktivního byznysu může narazit do zdi, protože věřitelé se brání financování toho, co považují za vysoce rizikový sektor. Minulý měsíc svolala Mezinárodní agentura pro atomovou energii do Bruselu vůbec první jaderný summit. Nicméně se zdálo, že bankéři nejsou ochotni financovat 5 bilionů dolarů, které IAEA odhaduje pro potřeby globálního atomového sektoru do roku 2050.
A je zde další game changer v podobě nové technologie, která po strastiplném vývoji snad bude představena na podzim t.r. Nová technologie je bezemisní, nepoužívá radioaktivní materiály a cenově vychází výhodněji oproti atomovým reaktorům a centralizované distribuci.
