Japonská centrální banka (Bank of Japan) dnes podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úrokových výnosů. Záporné úrokové výnosy slouží k dlouhodobému trestání majitelů peněz uložených na účtech (elektronických peněz). Základní úrokovou sazbu BoJ zvýšila poprvé po 17 letech, a to z minus 0,1 procenta do pásma nula až 0,1 procenta. Banka výsledek zasedání k měnové politice zveřejnila v prohlášení. Záporné úrokové sazby měly v posledních zhruba osmi letech stimulovat stagnující japonskou ekonomiku. Dnešním krokem japonské centrální banky končí éra, kdy se měnoví tvůrci po celém světě snažili podpořit hospodářský růst pomocí levných peněz a nekonvenčních měnových nástrojů včetně konvenčního „tisku“ přehnaně velkého objemu nových peněz a monetizace státního dluhu.
BOJ také upustila od politiky známé jako kontrola výnosové křivky (YCC). Ta spočívala v nákupu japonských státních dluhopisů (monetizace dluhu známá z Výmarské republiky) za účelem kontroly úrokových sazeb.
Centrální banka uvedla, že bude nadále nakupovat „zhruba stejné množství“ státních dluhopisů jako dosud a v případě rychlého růstu jejich výnosů nákupy zvýší. BOJ se dále rozhodla ukončit nákupy rizikových aktiv, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF) a japonské nemovitostní investiční trusty.
„Usoudili jsme, že udržitelné a stabilní dosažení našeho cenového cíle je na dohled,“ uvedla centrální banka.
Očekávání, že BOJ zvýší sazby, rostla od nástupu guvernéra Kazua Uedy do funkce v dubnu loňského roku. Vzhledem k tomu, že inflace již více než rok překračuje dvouprocentní cíl BOJ, mnozí hráči na trhu předpokládali ukončení záporných úrokových sazeb buď v březnu, nebo v dubnu. Poslední oficiální údaje ukázaly, že i když tempo růstu cen zpomaluje, jádrová spotřebitelská inflace v Japonsku se v lednu udržela na dvouprocentním cíli banky.
Rozhodnutí, zda sazby půjdou nahoru, záviselo také na tom, zda velké společnosti v zemi zvýší zaměstnancům mzdy, aby jim pomohly vyrovnat se s rostoucími životními náklady, uvedla analytička Nobuko Kobajašiová z poradenské společnosti EY-Parthenon. Odbory minulý týden oznámily, že zaměstnanci velkých firem dostanou přidáno 5,28 procenta, což je nejvíce za posledních 33 let.
Mzdy v zemi od konce 90. let stagnovaly. Spotřebitelské ceny rostly velmi pomalu, nebo dokonce klesaly.
Analytici připomínají, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí. Japonsko v roce 2010 opustilo pozici druhé největší ekonomiky světa a na jeho místo se dostala Čína. Loni pak Japonsko přišlo i o třetí příčku, z níž ho sesadilo Německo.
Japonský jen v reakci na rozhodnutí centrální banky výrazně oslabil. Krátce před 8:00 SEČ ztrácel k americkému dolaru 0,8 procenta a dříve se dostal i pod hranici 150 JPY za dolar.
Velké japonské banky oznamují, že plánují zvednout úrokové sazby u běžných vkladů v jenech. Podle agentury Reuters to uvedla společnost Mizuho a Sumitomo Mitsui Financial Group. V obou případech by šlo o první takové zvýšení od února 2007.
Zdroj: BoJ, ČTK
