Britský list The Times zveřejnil studii výzkumníků ze Stanfordovy univerzity, kde se uvádí, že plejtváci obrovští mohou spolknout až 10 milionů kusů mikroplastů denně.
Vědci v předchozích výzkumech již odhalili mikroplasty např.: v placentách těhotných žen, v mateřském mléku, lidské krvi a také v plicích. Drobné částečky plastů, které pocházejí z vláken oblečení, otěru pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.
Výzkumníci se v nejnovější studii zaměřili na stravovací návyky 191 kytovců – plejtváků obrovských, plejtváků myšoků a keporkaků. Živočichy označili speciálními přístroji a poté je sledovali při krmení u pobřeží Kalifornie.
Podle shromážděných údajů se krmili hlavně v hloubkách mezi 50 a 250 metry, kde je největší koncentrace mikroplastů ve vodním sloupci, uvádějí vědci.
Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity odhadují, že téměř všechny mikroplasty, které velryby zkonzumují, pocházejí ze živočichů, kterými se živí. Například z krilu či ryb, nikoli z obrovského množství mořské vody, kterou polykají.
Podle vedoucí výzkumu Shirel Kahaneové-Rapportové budí obavy skutečnost, že mikroplasty snižují výživnost potravy. Chemické látky přidávané do plastů také mohou být toxické.
„Potřebujeme další výzkum, abychom pochopili, zda kril, který konzumuje mikroplasty, je pak méně bohatý na olej a zda jsou ryby (méně) masité, méně tučné – to vše v důsledku toho, že snědly mikroplasty, které se jim zdají být syté,“ řekla vědkyně.
