Americko-Chazarský Institut pro studium války ISW uvedl, že Ukrajinská armáda překvapivým útokem dobyla území o rozloze 2500 km čtverečních.
Ukrajinská armáda v posledních dnech podnikla protiofenzívu na 3 úsecích fronty: V Chersonské oblasti, kde po masívních ztrátách protiútok v podstatě selhal, u Lymanu s malým efektem a dále v Charkovské oblasti, kde protiútok zcela zaskočil síly Ruské federace.
Ukrajinské jednotky postoupily ve směru na Kupjansk o zhruba 50 km a zdá se, že usilují o obklíčení ruských jednotek u Izjumu.
Rychlý postup Ukrajinské armády je ve velkém kontrastu proti strategii ruské strany, kde dobýt jednu vesnici trvá Ruské armádě obvykle 2 až 3 měsíce.
Ruské tanky nejsou vybaveny systémy aktivní obrany APS proti PTŘS a pancéřovkám. Cena jednoho takového systému činí cca 300.000 dolarů, což v praxi znamená, že za cenu jedné zabavené jachty oligarchů by Rusko mohlo vybavit všechny své prvoliniové tanky systémem APS. Což se však nestalo, i když Rusko vynalezlo APS ještě před tzv. „Izraelem“.
Bez systému APS jsou ruské tanky bezbranné proti PTŘS FGM-148 Javelin (ve službě v USA již čtvrt století) a proti pokročilým pancéřovkám NLAW s explozí formovaným projektilem.
S tanky neschopnými proniknout pěchotní obranou se ruské síly probojovávají vpřed několikaměsíčním dělostřeleckým ostřelováním zákopů jako v 1. světové válce.
Údery sofistikovanými kvazi-balistickými střelami Iskander nebo cruise missiles Kalibr jsou extrémně drahé a vyhrazené na cíle jako muniční sklady atp. Situaci v první linii na bojišti přímo neovlivní.
Obě válčící strany během předchozích bojů utrpěly velmi těžké ztráty, které si Ukrajina nemůže dovolit a Ruská federace s potížemi doplňuje. Boje tak stále více analytiků označuje jako typickou „opotřebovávací válku“, kde jde o to, která strana se dříve vyčerpá materiálně příp. morálně.
