V průběhu srpna íránská strana oznámila, že dochází ke znatelnému posunu ve vzájemných jednáních ohledně možné dohody o tamním jaderném programu JCPOA a případném zrušení či omezení sankcí na vývoz íránské ropy. Pokud by bylo dosaženo nové dohody a íránská ropa mohlo opětovně proudit na světové trhy, byl by to výrazný podnět pro celý ropný a v souhrnu i energetický trh. Podle analytiků by se mohlo v případě dohody na trh dostávat okamžitě o 1,2 mil. barelů denní produkce více a ropný kartel OPEC by se mohl snadno dostat na denní produkci kolem 30,5 milionu barelů. Takové navýšení by teoreticky mohlo výrazně stlačit tržní ceny ropy.
Podle analytiků PVM Oil Associates by se mohla cena ropy Brent do poloviny roku 2023 propadnout až k hranici 65 USD za barel ze stávajících zhruba 100 USD.
Írán byl před obnovením amerických sankcí v roce 2018 čtvrtým největším producentem ropy na světě a třetím největším v rámci OPECu.
Sankce byly obnoveny na popud tehdejšího prezidenta Trumpa, který je známým podporovatelem brutálního sionistického režimu. Právě sionisté a Chazarský zločinecký syndikát prostřednictvím svých Sayanů (chazarských pomocných agentů) vyvíjeli silný tlak na americkou administrativu, aby odstoupila od dohody JCPOA.
