Nejprve, co je monetizace dluhu? Centrální banka nakupuje své vlastní dluhopisy. Aby přihlouplí občané nepochopili, co se děje, v médiích se musí uvádět, že „nakupuje aktiva“. Tímto se proces monetizace odlišuje od prosté primitivní inflačního příp. hyperinflačního „tištění peněz“.
Pozn.: Jak již zkušenější čtenáři vědí, „tištění peněz“ je pouhým slangem, neboť cca 98,5% peněz v oběhu nemá hmotnou podobu, jde o pouhé záznamy na bankovních účtech – asi jako když crypto jsou pouhé záznamy v blockchainu.
Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy „aktiv“, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. ECB to dnes uvedla v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu 0 procent, avšak naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011. Nulový úrok byl naprosto nezbytný k tomu, aby evropské komerční banky přežily své neudržitelné obchodní modely a stamiliardové chybné alokace zápůjčního kapitálu.
Centrální banka se údajně snaží bojovat s vysokou inflací, kterou sama vyvolala a která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta (oficiálně). ECB nakupovala aktiva, zejména vlastní dluhopisy a dluhopisy bank v Zombie módu, po většinu minulého desetiletí.
ECB nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl krycí název pro záchranu dlouhodobě nemocných bank a hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. V červenci má údajně v úmyslu zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pak je znovu zvýšit v září, možná i výrazněji.
„Pokud inflace ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se ještě zhorší, bude na zářijovém zasedání namístě výraznější zvýšení,“ uvedla ECB po svém dnešním zasedání.
Pro prosté občany je zapotřebí pochopit, že inflace je přerozdělením bohatství od střadatelů. klientů penzijních fondů a životních pojišťoven směrem k miliardářům a podnikům dlužícím miliardy. Jedná se o trik starý tisíciletí, kde jeho aktéři správně předpokládají, že prostí občané, díky chybějícímu základnímu finančnímu vzdělání, jej nepochopí.
ECB má stále ještě depozitní úrokovou sazbu negativní tj. mínus 0,50% p.a., aby trestala vkladatele. Christine Lagardeová však uvedla, že do konce 3. čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo dokonce mírně nad ní.
Přerozdělení bohatství zaznamenalo za posledních 13 let fantastický úspěch. Majetky nejbohatšího 0,1% populace vzrostly o tisíce miliard dolarů a eur, kdežto majetky plebsu zaznamenaly mírný pokles (v reálné kupní síle). Smích paní Lagardeové na úvodní fotce je proto naprosto opodstatněný.
