Bloomberg Economics snížil svou prognózu globálního HDP na letošní rok o 1.600 miliard dolarů. Jako důvod uvádí rozpadající se dodavatelské řetězce následkem války na Ukrajině a důsledné lockdowny v Číně.
Bloomberg Economics provedla simulaci toho, jak by zrychlený zvrat globalizace mohl vypadat v dlouhodobém horizontu. Poukazuje na zchudlou a méně produktivní planetu, kde se mezinárodní obchod vrátil na úroveň před vstupem Číny do Světové obchodní organizace. Další ranou je, že inflace bude pravděpodobně ještě vyšší a volatilnější.
Třicet let byla určujícím rysem světové ekonomiky její schopnost chrlit stále více zboží za stále nižší ceny. Vstup více než miliardy pracovníků z Číny a bývalého sovětského bloku na globální trh práce spolu s klesajícími obchodními bariérami a hyperefektivní logistikou vedly k věku hojnosti. Ale poslední čtyři roky přinesly eskalující sérii problémů. Během Trumpovy obchodní války mezi USA a Čínou se výrazně zvýšila cla.
Mezi demokratickými a autokratickými zeměmi se obchoduje zboží v hodnotě kolem 6.000 miliard dolarů, což odpovídá 7 % celosvětového HDP. Bloomberg Economics zanesla do modelu globální ekonomiky 25% clo na veškerý tento provoz. To je nejvyšší výše cel, která na sebe USA a Čína uvalily a která může zastoupit i jiné druhy omezení, jako jsou sankce a zákazy vývozu.
Výsledkem je, že celosvětový obchod jako podíl na HDP se propadne asi o 20 % oproti scénáři bez rozdělení, a to zpět na úroveň z konce 90. let, tedy před vstupem Číny do WTO. To je obrovská změna.
Všechny země by musely přesunout své zdroje na činnosti, ve kterých jsou méně efektivní. Ztratila by se část produktivity, která je spojena s obchodem. Z dlouhodobého hlediska by návrat globalizace na úroveň z konce 90. let způsobil, že by byl svět o 3,5 % chudší, než kdyby se obchod stabilizoval na svém současném podílu na HDP, a o 15 % chudší ve srovnání se scénářem, kdy by se globální vazby naopak posilovaly.
