Akcie společností produkujících a provozujících počítačové a online hry se propadly o dvojciferná procenta poté, co odnož oficiální čínské tiskové agentury označila hry za „duchovní opium“ a „elektronické drogy“ a donutila tuto největší korporaci v zemi k možnému zákazu hraní her u dětí mladších 12 let.
To vyvolalo obavy, že se Peking v dalším kroku zaměří na online zábavu poté, co už zasáhl do odvětví online obchodování, sdílené jízdy a online vzdělávání. The Economic Information Daily citoval jednoho studenta, který řekl, že někteří spolužáci hráli hru Honor of Kings, jednu z jeho nejpopulárnějších titulů od Tencentu, osm hodin denně a volal po přísnější kontrole nad časem stráveným hrami.
Poté, co se z desítek milionů mladých mužů a to včetně třicátníků, kteří propadli počítačovým a online hrám, staly vykolejené zombie, neschopné nalézt první ani druhý smysl života, se různé vlády rozhodly různě reagovat. Americká vláda podporuje tuto epidemii, evropské vlády předstírají, že tento problém neexistuje a čínská administrativa právě vydala jasný signál.
Epidemie závislostí na alkoholu, fentanylu a počítačových hrách se celosvětově zhoršily během pandemie Covidu-19. Zatímco před 40 lety bylo např. velkou vzácností vidět 50leté ženy vymetat hospody, kdy taková žena potácející se z hospody působila žalostně až odpudivě. Dnes se jedná o masový jev, který již nikoho neudivuje. Zatímco další epidemie – fentanylová, zasáhla miliony mužů i žen, desítky milionů obětí závislosti na počítačových a online hrách se rekrutují převážně z řad mladých mužů.
Mladí muži, kteří tisíce hodin střílejí po virtuálních protivnících anebo stavějí virtuální město ve zcela nerealistických a tedy bezcenných scénářích (scénáristé her netuší, že bez úplatků nelze stavět město), ztrácejí schopnost komunikovat s ne-zombiemi, milovat reálně existující ženu, vnímat realitu, posuzovat reálné události atd. Pozvolna se z nich stávají zombie. Pro výrobce her a grafických karet je to potenciálně stamilionové stádo „dojných krav“. Gamesníci totiž, pokud nezemřou vysílením, zůstávají zdrojem příjmů po mnoho let. Nejsou schopni nalézt potěšení v reálném světě, zůstávají uvězněni ve virtuálnu.
Po oznámení stanoviska čínské administrativy (o online hrách, coby „mentálním opiu“) klesaly akcie Tencentu spolu s rivaly NetEase a XD. Obavy dopadly ale i na zahraniční herní akcie. Akcie společnosti Nexon, které plyne zhruba 28 % příjmů z Číny, klesly až o 10 %. A vzhledem k tomu, že 29% podíl v Tencentu vlastní společnost Naspers prostřednictvím své dceřiné společnosti Prosus, klesaly i tyto společnosti. Akcie Naspers v Johannesburgu klesly až o 5,3 %, Prosus v Amsterdamu klesal až o 6 %. Tencent nakonec část svých ztrát v odpoledním obchodování umazal a seanci zakončil poklesem o 6,11 %.
„Volba slov mentální opium je obzvláště tvrdá, bylo by překvapující, kdyby s tím regulační orgány nic neudělaly,“ řekl Ke Yan, singapurský analytik společnosti DZT Research s tím, že články agentury Sin-chua by se neměly nikdy podceňovat. Spojení „mentální opium“ se už dříve používalo v čínských médiích, aby upozornilo na dlouhý čas strávený hraním her mezi mladými lidmi a sahá až do éry počítačových her v internetových kavárnách. „Žádné odvětví ani sport by nemělo prosperovat z vymýcení celé generace,“ uvedl dále článek s odkazem na akademika ve státem podporované instituci.
Tencent na článek reagoval závazkem dále omezit dobu hraní u nezletilých na pouhou hodinu ve všední dny a dvě hodiny o prázdninách a svátcích. Plánuje také zakázat nákupy ve hře pro mladší 12 let. A také zvažuje možnost úplného zákazu her pro osoby mladší 12 let, ale tuto myšlenku dále nerozvedl.
Článek s velmi silnou rétorikou však vyděsil investory, kteří už předtím byli jako na trní, když Peking tvrdě zakročil u online sektorů a vyvolal celosvětový výprodej čínských akcií a pokles tržní kapitalizace až o 1.000 miliard dolarů. Nervózní investoři své podíly nadále přehodnocují a uvažují o dlouhodobějších důsledcích těchto zásahů u firem, jako jsou Alibaba, Meituan nebo Didi Global. Tencent od začátku minulého týdne ztratil více než 110 miliard dolarů, tedy zhruba 17 % své tržní hodnoty.
„Tento trh je v kritické situace a je extrémně nervózní, zvláště po minulém týdnu, ale myslím si, že to přinese spíše technickou změnu toho, jak se co dělá, než že by znamenalo další rizikový faktor, který ještě nebyl naceněn,“ řekl Chen Yicong, generální ředitel Beijing Chengyang Asset Management.
Není jasné, zda se nyní regulační orgány hodlají znovu zaměřit na herní sektor nebo jiné části rozsáhlého mediálního a zábavního impéria Tencentu, komentují analytici Bloombergu. Tencent pozastavil 27. července registrace nových uživatelů pro svou super aplikaci WeChat, což vyvolává ještě větší obavy ohledně záměrů Pekingu týkajících se tohoto lídra herního průmyslu.
Minulý měsíc nainstaloval Tencent u některých her systém rozpoznávání obličeje, aby děti nemohly k nákupu herních položek používat ID svých rodičů. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 představovaly nezletilé osoby mladší 18 let pouhých 6 % hrubých příjmů čínských společností na online hry.
Tato nejhodnotnější čínská společnost se dostala do konfliktu s regulačními orgány i v minulosti, zejména v roce 2018, kdy regulátoři chtěli omezit závislost na hrách a dočasně pozastavili licence, čímž zasadili tvrdý úder hlavnímu předmětu podnikání společnosti Tencent.
Zdroj: Sin-chua
