Nejprve, co je spyware NSO Pegasus? Spyware je program, aplikace, v podstatě počítačový virus, jehož úkolem je sledovat oběť, krást data z počítače nebo chytrého telefonu, odposlouchávat telefonní hovory, přeposílat SMS atd.
NSO je chazarská společnost operující v tzv. „Izraeli“, jejíž programátoři vytvořili vysoce sofistikovaný spyware jménem Pegasus. Tento spyware je označován jako „military grade“, je nedetekovatelný pomocí běžných antivirových programů jako Avast, Norton atd.
Firma NSO jej prodává jak chazarským tajným službám, tak i ostatním vládám po celém světě. Analytici uvádí, že tento spyware koupilo nejméně 62 vlád.
Původní myšlenkou bylo pomocí tohoto spyware sledovat teroristy a těžké zločince. Tento záměr se pochopitelně dosti rychle zvrhnul a spyware Pegasus je nyní používán ke špehování desítek tisíc novinářů, aktivistů v sektoru lidských práv, vysoce postavených politiků a dokonce obětí trestných činů a pozůstalých po zavražděných studentech atd.
Chazarskou snahu kontrolovat a špehovat novináře lze pochopit, pokud si uvědomíme, že existence tzv. „Izraele“ je postavena na dosti vratkém předpokladu, že před světovou veřejností zůstane utajen důležitý fakt a to, že Chazaři svým původem pocházejí z Chazarské říše. Pokud by světová veřejnost pochopila, že Chazaři jsou původem z Chazarské říše, bylo by snadné dále pochopit, že Chazaři nejsou Semité a nemají žádné historické ani morální právo vraždit původní Semitské obyvatelstvo v Palestině. Stamilionové masy by pochopily, že Chazaři nemají právo provádět etnické čistky v Palestině, které provádějí již 73 let. Nemají právo krást půdu a vodní zdroje. Občané mnoha zemí včetně České republiky by pochopili, že jejich vlastní země po celá léta omylem podporovala odporné vrahy a impostory.
Existence spywaru NSO Pegasus je známá delší dobu, avšak světová média začala podrážděně reagovat až poté, kdy zjistila, že jsou špehovány a odposlouchávány tisíce novinářů včetně nich samotných.
Co o projektu Pegasus sdělila investigativní novinářka Pavla Holcová:
„Zásadním zjištěním bylo podle mě to, že tento software, který je klasifikovaný jako kybernetická zbraň, vůbec existuje,“ říká na úvod podcastu Checkpoint investigativní novinářka Pavla Holcová.
Zakladatelka serveru Investigace.cz se do vyšetřování, jehož se zúčastnilo celkem 17 světových médií, sama zapojila. Výsledný Projekt Pegasus, zveřejněný v neděli po měsících usilovné práce, ukazuje nejen na existenci softwaru vyvinutého izraelskou firmou NSO Group.
„Pegasus by měl být prodávaný jen v případě, že je nákupčím státní organizace, jakýkoliv export této služby pak musí schválit izraelské ministerstvo obrany. A myslím si, že i přesto, že taková pravidla měla platit pro využití softwaru, byla spíš zneužívána. Velká část čísel, jež jsme analyzovali, nepatřila teroristům nebo lidem z organizovaného zločinu, patřila naprosto běžným lidem – novinářům, lidskoprávním aktivistům, v Mexiku třeba i učitelům. A dokonce i obětem trestných činů,“ vyjmenovává Holcová v podcastu.
Mezi padesáti tisíci potenciálně sledovaných telefonních čísel se objevilo i čtrnáct jmen z nejvyšších pater světové politiky. Třeba francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož odposlouchávání si mělo objednat Maroko, nebo Rwandou (možná) sledovaná hlava Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa.
„Není jednoduché se bránit útoku tohoto spywaru. Od roku 2018 nepotřebuje systém Pegasus žádnou interakci, člověk nemusí na nic klikat, aby byl jeho telefon infikován,“ popisuje investigativní novinářka a dodává: „Velmi často se uvádí, že iPhone je bezpečnější než telefon s operačním systémem Android. Ono to tak ale není, protože většina z infikovaných čísel, jež jsme analyzovali, byla infikována na systému iOS, tedy na iPhonech.“
„K dispozici máte jen telefonní číslo“
Přípravu Projektu Pegasus doprovázela zvýšená bezpečnostní opatření. Novinářka Holcová v Checkpointu zmiňuje, že nemohla několik měsíců používat mobilní telefon: „A to i kvůli tomu, že o kolezích, s nimiž jsme spolupracovali, jsme věděli, že byli odposloucháváni. Možná ještě stále jsou. Nemohli jsme ani používat naše počítače. Dost to tu práci komplikovalo, ale stálo to za to.“
Investigativní novinářka měla na starost telefonní čísla z Mexika, což ji samotnou překvapilo. „Nicméně to tak vyšlo,“ poznamenává.
„Příběhy, na nichž jsme pracovali, byly nesmírně silné. V jednom šlo o případ, kdy během jedné noci bylo zavražděno 49 lidí – jeden další je ve vegetativním kómatu. Jejich těla byla spálena na skládce a kosti naházeny do řeky, rodiče těchto lidí, studentů, byli odposloucháváni. To není běžné, že by byl důvod přeživší nebo oběti takto brutálního masakru odposlouchávat. Šlo navíc o zcela normální lidi, velmi často velice chudé farmáře. Nedalo se o nich tedy mluvit jako o narkobaronech nebo teroristech,“ dodává Pavla Holcová.
