V Bruselu se dějí neuvěřitelné věci. Byrokrati zjistili, že existovaly noční vlaky, kde cestující mohli spát a během spánku se komfortně přesunuli do cílové destinace. Německo a Rakousko investují miliardy eur do zrychlení železniční dopravy. V plánu je řada dlouhých nočních linek napříč Evropou s cílem zjednodušit přesuny po kolejích a zajistit lidem pohodlí.
Přeprava na dlouhé vzdálenosti po evropské železnici na počátku tisíciletí stagnovala s masivním rozvojem nízkonákladových letů. V poslední době se ale zejména Skandinávci snaží snižovat uhlíkovou stopu, což je voda na mlýn železnici. Nabídku dálkových spojení v nejbližších letech patrně urychlí unijní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050.
EU by do budoucna ráda propojila všechna hlavní města vysokorychlostními tratěmi, přestože si to podle eurokomisařky pro dopravu Adiny Valeanové vyžádá významnou podporu rozvoje infrastruktury ve východních zemích společenství.
„Naším konečným cílem je jednotný evropský železniční prostor, ve kterém budou moci jednotlivé společnosti efektivně působit přes hranice, což povede ke snížení nákladů a k lepším službám,“ řekla eurokomisařka,
Krátké lety spějí ke konci
Cesta k jednotné vysokorychlostní euroželeznici ale bude technicky náročná, nákladná a je také otázkou, zda se hromadný návrat na koleje nepodaří jen za cenu restrikcí. Francouzští zákonodárci nedávno odhlasovali zákaz letů na krátké vzdálenosti, pokud lze cestu zvládnout vlakem za méně než dvě a půl hodiny. Původní plán klimatické komise ustavené prezidentem Emmanuelem Macronem byl ještě přísnější. Ukončit chtěl všechny lety, které lze nahradit čtyřmi hodinami ve vlaku.
Návrh neprošel po tlaku letecké společnosti Air France-KLM už tak dost zasažené pandemií. Jednotlivé země tak čeká nelehké rozhodování, jak silně tlačit na přesun cestujících na železnice, aby v ten nejméně vhodný okamžik nezasadily leteckému odvětví další tvrdou ránu.
Přepravce Austria Airlines přitom už loni v rámci podmínky k získání státní pomoci oznámil, že nadále nebude létat mezi Vídní a Salzburgem. Místo toho nabízí v tomto úseku železniční spojení ve spolupráci s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB).
K podobnému modelu spěje německá Lufthansa, která na jaře ve spolupráci s Deutsche Bahn oznámila nová mimořádně rychlá železniční spojení na frankfurtské letiště z Berlína, Hamburku a dalších měst. „Inteligentním propojením železniční a letecké dopravy nabízíme praktickou cestovní síť ku prospěchu spotřebitelů i životního prostředí,“ vysvětlil zástupce Lufthansy Harry Hohmeister.
Železniční dopravci mají ještě smělejší plány, než jen provozovat „přípojky“ k letadlům či linky, kde cesta s čekáním na letišti vyjde nastejno. ÖBB by kupříkladu měly brzy zahájit spojení mezi Vídní, Mnichovem a Paříží. Rakousko zároveň hodlá v příštích pěti letech za modernizaci železnice utratit 17,5 miliardy eur. A v rámci snahy o uhlíkovou neutralitu chce do roku 2035 elektrifikovat všechny zbývající úseky tratí.
