Norský státní investiční fond, který pro příští generace spravuje peníze získané z ropy a který je s aktivy 1.200 miliard dolarů největší svého druhu na světě, přizve ke správě aktiv další investiční manažery zvnějšku. Externím správcům, včetně hedgeových fondů, by počínaje příštím rokem mohl svěřit až 5 procent svého portfolia, což odpovídá částce přesahující 60 miliard dolarů.
O chystaném kroku informoval viceguvernér norské centrální banky Jon Nicolaisen. “Výkonná rada zamýšlí zvýšit příští rok limit pro mandáty vnější správy na 5 procent fondu,“ řekl podle agentury Reuters tento představitel centrální banky, která fond s prostředky v objemu 1.200 miliard dolarů spravuje.
Na konci roku 2019 bylo v externí správě 3,9 procent kapitálu fondu, tedy 389 mld. NOK. Při jeho současné hodnotě by nový limit manažerům zvnějšku zpřístupnil zhruba 60 miliard USD.
Využití externích manažerů u části hotovostních prostředků fondu naráželo ve skandinávské zemi v minulosti čas od času na kritiku médií I některých opozičních politiků, stejně jako náklady, které to nese.
Podle Nicolaisena výhody takového kroku zdaleka přesahují náklady, přičemž kumulativní dodatečná návratnost do roku 2019 včetně dosahovala 48 miliard NOK. Obzvláště cenné jsou podle něj tato pověření ke správě majetku na rozvíjejících se trzích, kde je pro vyhodnocení rizika klíčová znalost místního prostředí a blízkost takovému trhu.
Externí správci aktiv “také pomáhají odfiltrovat problematické podnikatelské modely, firmy a sektory s problematickými vlastnickými strukturami,” prohlásil Nicolaisen.
O možném navýšení podílu v externí zprávě se letos Bloombergu zmiňoval také generální ředitel fondu Nicolai Tangen. Čtyřiapadesátiletý bývalý správce hedgeového fondu AKO Capital stojí v čele norského státní investiční instituce od letošního září. Už se ale stihl ocitnout v epicentru dosud největší krize ve 24leté historii norského fondu, podotkl v léte The Economist. Odmítal totiž prodat svoje podíly v hedgeovém fondu AKO Capital, který sám založil. Aby odrazil možná obvinění ze střetu zájmů, navrhoval snížení svého podílu ze 78% na 43%. Poltický tlak byl ale nakonec silnější a Tangen celý svůj podíl v tomto fondu, který založil, nakonec zlikvidoval a převedl na jím založenou charitu. Kromě toho slíbil prodat i svoje osobní investice a výtěžek z tohoto prodeje zaparkovat na bankovním účtu.
Fond, jehož plný název je Statens pensjonsfond Utland, tedy státní penzijní fond, který investuje globálně, obyvatelům Norska střádá příjmy z prodeje ropy na důchod. Přitom investuje do firem z celého světa. Základy fondu položil v roce 1990 norský parlament, první peníze pak fond na investice získal v roce 1996. Cílem fondu je zajistit, aby mělo Norsko dostatek peněz i v době, kdy éra fosilních paliv skončí. Peníze získané prodejem ropy investuje fond výhradně mimo Norsko, aby nepřehříval norskou ekonomiku.
