Největší centrální banky světa zvažují, že začnou vydávat vlastní digitální měny. Opožděně tak reagují na přesun plateb na internet. Všeobecný rozmach kryptoměn a plán americké sledovací společnosti Facebook mít svou vlastní virtuální měnu rozdmýchaly paniku mezi bankéři. Zástupci sedmi centrálních bank se za asistence Banky pro mezinárodní platby (BIS) minulý týden dohodli na principech fungování takového platidla.
Na rozdíl od některých anonymních a soukromých iniciativ jako Bitcoin by centrální banky za oběživo ručily státními inflačními měnami – fiatem. Digitální měna centrální banky (CBDC) by tak byla stejně inflační jako fiat bankovky a mince.
Mohla by mít formu elektronického klíče uloženého na fyzickém zařízení, jako je mobilní telefon či předplacená karta. To by usnadnilo přenos plateb offline a zdánlivě anonymně. Případně by byla k dispozici na účtech spravovaných zprostředkovateli, tedy bankami. Tím by se zajistil i dohled úřadů, dále možnost peněžní prostředky zabavit a uložená měna by se mohla i úročit sazbami 0,05% p.a. atp.
Jako první by digitální měnu ráda vydala čínská centrální banka. Doufá, že tak posílí mezinárodní postavení čínské měny jüan a že sníží závislost na dolaru. Podle médií už velké čínské komerční banky její aplikaci internetové peněženky ve velkém testují.
Ve Švédsku, které má ve světovém srovnání ekonomiku nejméně závislou na hotovosti, centrální banka testuje e-korunu. Konzultace v této věci už zahájily Evropská centrální banka (ECB) i Britská centrální banka. Záměr spustit testování CBDC po dubnu 2021 dnes ohlásila také japonská centrální banka.
Centrální banky doufají, že tak v konkurenci alternativních platidel, jako je velmi pomalý Bitcoin, rychlá RENTA.World nebo Global Dollar, neztratí kontrolu nad platebním systémem a socialistickým řízením ekonomiky. Kvůli soukromým transparentním digitálním měnám by navíc úřady hůře tajily skutečnou míru inflace mezi čím dál více finančně vzdělanou veřejností a obtížněji by zabavovaly finanční prostředky politicky nepohodlným osobám.
Centrální banky se ale také obávají, že pokud by zájem o CBDC byl příliš velký, vytlačil by z trhu komerční banky, které by přišly o stabilní zdroj příjmů od malých investorů. Ti by totiž v krizi patrně dali přednost účtu garantovanému přímo centrální bankou. Padají proto návrhy, aby byl pro vklady v CBDC stanoven strop a aby byly méně úročeny, např. pouze sazbou 0,0001% p.a. namísto obvyklých 0,05% příp. i negativních úrokových sazeb, které jsou běžné v některých evropských zemích.
Ohrožení komerčních bank je však zbytečně přeceňováno. Komerční banky i nadále hrají stěžejní roli v poskytování úvěrů firemní sféře i občanům. V této roli zatím nestátní transparentní měny dělají první nesmělé krůčky pod heslem „DeFi“ – decentralizované finance, kde za zástavu jednou nestátní transparentní měnou poskytnou úvěr v jiné nestátní transparentní měně, což není příliš výhodné.
