Americká centrální banka (FED), která již 107 let odmítá zveřejnit své skutečné vlastníky a čtyři dozorčí agentury zmírní takzvané Volckerovo pravidlo, které dosud omezovalo banky v investicích do spekulativních finančních aktiv. Opatření schválené po finanční krizi z roku 2008 americké komerční banky kritizovaly, protože pravidlo jim omezovalo hrát hry s nulovým součtem při použití peněz svých klientů. Ve své volební kampani v roce 2016 požadoval jeho zrušení i americký prezident Donald Trump. Oznámení povzbudilo spekulanty a hedge fondy, což se projevilo v růstu kurzů bankovních akcií, protože finančním domům dává naději uvolnit nashromážděný kapitál miliard dolarů pro hazardní operace.
Demontáž Volckerova pravidla
Opatření vzniklo jako součást takzvaného Doddova-Frankova zákona z roku 2010, který měl zabránit dalším krachům bank a jejich záchraně na účet daňových poplatníků. Bankám bylo pravidlo dlouho trnem v oku. Stěžovaly si, že je příliš vágní a složité a jeho dodržování na ně uvaluje nepřiměřenou administrativní zátěž.
O přeregulovanosti bankovního sektoru mluvil i Trump. Chtěl, aby bylo snazší si půjčovat, čímž by se zajistil růst ekonomiky.
Fed uvedl, že úprava, proti které se stavěli američtí demokraté, za jejichž vlády Volckerovo pravidlo vzniklo, vstoupí v platnost k 1. říjnu. Podle agentury AP je to velké vítězství Trumpovy administrativy a bankovní lobby.
Banky budou nově moci snadněji investovat do různých oblastí rizikového kapitálu. Změna pravidla jim také umožní vyhnout se povinnosti vyčlenit hotovost při obchodování s deriváty mezi různými přidruženými společnostmi téže firmy, napsala agentura AP.
Paul Volcker, který loni ve 92 letech zemřel, stál v letech 1979 až 1987 v čele Fedu. Před svou smrtí přípravy na změnu pravidla, jež neslo jeho příjmení, kritizoval. Změna podle něj „zesiluje rizika ve finančním systému, zvyšuje morální hazard a narušuje ochranu před střety zájmů, které se velmi očividně projevily během poslední krize“.
Zrušení omezení při spekulacích s deriváty bude v praxi vypadat takto: Americké banky rozjedou obchody s deriváty podobně jako např. Deutsche Bank a to v objemu stovek tisíc miliard dolarů. Ačkoliv banky budou tvrdit, že své pozice zajišťují prostřednictvím hedge, tak zajištění má váhu pouze do okamžiku, dokud nezkrachuje protistrana hedge pozice. Následně banky opět utrpí ztráty v řádu stovek a tisíců miliard dolarů. Banky připomenou úředníkům státních orgánů a FEDu, že jsou TBTF – příliš velké na to, aby padly. A poté opět někdo (vláda, FED) uvolní záchranné balíky za tisíce miliard dolarů pro banky. A tak se to bude opakovat a opakovat. Organizátoři tohoto byznysu spoléhají na to, že mentální kapacita většiny veřejnosti není dostatečná na pochopení absurdností podnikání komerčních bank s deriváty a dalšími vysoce riskantními instrumenty.
Protože mnoho instrumentů je z kategorie her s nulovým součtem, potom zcela logicky – pokud banky a pojišťovny (např. slavná AIG) již několikrát prodělaly stovky miliard dolarů na těchto zero-sum-game instrumentech, tak někdo – ty šťastnější protistrany (nejrůznější hedge fondy a tradeři) musely stejně velkou sumu vydělat. A zde je zřejmé i osobám bez průpravy v derivátech, že výše popsanou absurdní hru bank v derivátovém byznysu je potřeba politicky podporovat. Představte si, jak nudné by byly světové finance bez účasti bank v obchodování s deriváty.
