Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhuje světovým vládám, aby v příštích třech letech vložily do energetického sektoru 3.000 miliard dolarů (téměř 71 bilionů Kč). Od plánu si slibuje oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, miliony nových pracovních míst a omezení škodlivých emisí. Agentura to uvedla ve své dnes zveřejněné studii zpracované ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Reálné globální energetické investice by se letos přitom mohly snížit až o 20 procent.
V důsledku pandemie nemoci covid-19 je také podle studie v ohrožení, nebo už zaniklo na tři miliony pracovních míst v sektoru. V energetice bylo loni na celém světě zaměstnáno zhruba 40 milionů lidí.
IEA předpokládá, že její plán by mohl povzbudit globální ekonomický růst do roku 2023 každoročně o 1,1 procentního bodu. Vzniknout by mohlo nebo zachránit by se při jeho plnění dalo zhruba devět milionů pracovních míst a emise skleníkových plynů vytvářené energetickými podniky by v jeho závěru klesly o 4,5 miliardy tun.
Za tím účelem je ale podle agentury potřeba vynaložit v příštích třech letech každoročně jeden bilion dolarů. To odpovídá asi 0,7 procenta současného globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Mnoho států nyní v rychlém sledu rozhoduje o stimulačních balíčcích dotovaných dosud nevídanými sumami peněz a klíčové bude, kam budou peníze směřovat. „Záměrem plánu není říci vládám, co musí udělat. Snaží se jim ukázat, co by udělat mohly,“ řekl k tomu šéf IEA Fatih Birol.
Podle agentury je současná situace k energetickým investicím příznivější než v době finanční krize v letech 2008 až 2009. Zastaralé technologie solaru a větrníků totiž od té doby výrazně zlevnily.
