Vskutku, 15 let poté, co pokrok ve vývoji IT technologií umožnil levně a efektivně provádět široký rozsah pracovních činností na dálku, managementy velkých společností odkládají předsudky a překonávají svou ignoranci i zkostnatělost.
Není nutné dlouze bádat a analyzovat, ze svěrací kazajky arogance postrčila ředitele ven až pandemie. Nebýt pandemie, vrcholové managementy – svými platy a benefity ve 21. století, avšak uvažováním, zvyky a předsudky stále ve století minulém, by nejspíš lpěly na neefektivních a zastaralých představách uplatňovaných na své podřízené dalších 20 let.
Jak přesně vypadaly představy typického zpátečnického managementu, které právě vyšly z módy?
Ředitelé, vystudovaní ve Whartonu, Princetonu, Oxfordu a VŠE, byli ještě před 2 měsíci skálopevně a neochvějně přesvědčení, že práce, které jsou svou povahou 100% „remote work“ nebo chcete-li „home office“, je možné vykonávat výlučně v kanceláři a že fyzikální zákony a poučky z rychlokursu MBA ani nedovolují nic jiného, se náhle probudili do reality. Zaměstnanci ve 4 milionech firem po celém světě prokázali, že je to možné a že poučky z Whartonu neplatí.
Pro vyhlášené firemní šikanisty to byl naprostý šok. Byli zvyklí dusit novicky v kanceláří za to, že si udělaly tříminutovou přestávku mimo závazný harmonogram a náhle všechny potenciální oběti byly mimo jejich přímý dosah.
Pozn.: Definice firemního šikanisty – osoba, ne nutně a ne vždy nadřízená, která inherentně není schopna pomoct a poradit podřízeným nebo spolupracovníkům, kteří si neví rady s úkolem. Namísto pomoci je šikanuje.
Zatím je předčasné jásat. S ústupem pandemie hrozí, že nepoučitelné zkostnatělé managementy budou trvat na vrácení starých pořádků a nelze vyloučit, že 100% zřejmé „remote work“ činnosti se opět vrátí do špatně větraných kanceláří s centrální vzduchotechnikou, kde po čase onemocníte, aniž by nějaká pandemie vůbec existovala.
Zdaleka nejde pouze o problém mizerné vzduchotechniky a incidence patologických firemních šikanistů. Jde hlavně o potřebu naprostého klidu pro mnohé profese a také potřebu flexibilně dávkovaného odpočinku. K tomuto tématu lze provést jednoduchý test: V business developmentu je občas nutné pracovat 10-12 hodin denně s maximálním nasazením. Z různých důvodů, například obchodní protistrany jsou k dispozici s časovým rozdílem (odlišné časové pásmo) mínus 7 hodin a jiné protistrany obchodují s časovým rozdílem plus 6 hodin. Stačí proto porovnat míru únavy a opotřebení po 12hodinové práci v „open space“ kanceláři se stejnou prací v režimu „remote work“, kde firemní šikanisté nevidí, že tvořit pracovní texty jde mnohem lépe v klidu na lehátku, než rozptylován a 12 hodin na židli v kanceláři.
Aktuální pokrok je nyní vidět na mnoha místech. Paprsek poznání například osvítil nejvyšší managementy českých pojišťoven a pracovníkům akvizicí bylo dovoleno přijít na to, že s klienty mohou sjednávat pojištění na dálku. Za opravdu revoluční lze považovat povolení pracovníkům oddělení likvidace škod, nechat klienty pořídit fotografie škod na jejich vozidle vlastním mobilním telefonem a tyto průkazné fotografie zaslat na oddělení likvidace škod a to vše bez nutnosti osobního jednání v kanceláři. Pracovník oddělení likvidace nemusí nikam hodinu jezdit tam a zpět, šetří se drahocenný pracovní čas zaměstnanců, tzn. snižují se náklady.
Tato inovace je považována za tak revoluční a fantastickou, že redakce Hospodářských novin vyhlásila anketu s názvem „Pojišťovací inovátor“, kde se spolu utkají state-of-the-art inovace předních českých pojišťoven. Soutěžit budou nápady/inovace: Telefonický rozhovor nahrazující osobní ústní jednání, dále nápad zasílání vlastních pořízených fotografií pomačkaných plechů karosérie vozidla a fotografie VIN, namísto pořízení totožných fotografií pracovníkem pojišťovny v terénu, dále také nápad možnosti komunikace chatem přímo na webu pojišťovny.
Hlasovat o nejrevolučnější inovaci budou nejenom odborní novináři, ale také odborná veřejnost a čtenáři HN.
Hlasováním v anketě můžeme podpořit nejenom soutěžící inovátory, ale současně můžeme vyslat určitý signál směrem k managementům diskutovaných společností, že sice se zpožděním, avšak s rozhodností vykročili správným směrem.
Rozšíření největšího vynálezu lidstva – kola, trvalo zhruba 3.000 let. Pro srovnání: Povolit zaměstnancům pracovat s využitím telefonu namísto doposud vyžadované osobní přítomnosti pouhých 144 let po vynálezu telefonu a cca 15-20 let po všeobecném rozšíření moderních multimediálních komunikačních aplikací, lze proto jednoznačně považovat za revoluční zrychlení inovačních a rozhodovacích procesů ve sférách moderního managementu.
Ilustrativní foto v úvodu článku:
Na rychlokursech MBA neměli odvahu vysvětlit posluchačům, že éra halaparten a požadavku blízké osobní přítomnosti při „jednání“ již dávno skončila. Máme 21. století a práci lze mnohdy konat lépe a efektivněji na dálku.
