Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13.800 miliard korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na tiskových konferencích v Berlíně a v Paříži to po společné videokonferenci včera řekli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Současná krize se nedá srovnat s žádnou krizí v dějinách Evropské unie. Žádný člověk, žádné pracovní místo a žádná firma nejsou ušetřeny tohoto globálního šoku,“ uvedly obě země ve společném prohlášení. „Náš cíl je jasný: Evropa tuto krizi jednotně překoná a vzejde z ní silnější,“ stojí v dokumentu.
Aby toho bylo možné dosáhnout, je podle Merkelové nezbytná náležitá reakce, jejíž součástí by měl být i časově omezený záchranný fond. Sice se na něm budou muset shodnout všechny členské země sedmadvacítky, kancléřka ale věří, že když Německo s Francii dají takovýto impuls, nalezení shody to usnadní. „Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ podotkla. „Národní stát sám nemá žádnou budoucnost,“ míní.
Macron včerejší návrh, podle něhož budou finance využity na dotace, nikoli na půjčky, označil za velký krok dopředu.
Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení výslovně hlásí.
Návrh na vytvoření fondu přivítala prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Podle ní přinese potřebnou úlevu pro nejvíce zasažené země EU.
„Francouzsko-německé návrhy jsou ambiciózní, cílené a vítané,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se čtyřmi evropskými listy Les Echos, Handelsblatt, Corriere della Sera a El Mundo. Návrhy podle ní „otevírají cestu Evropské komisi pro dlouhodobé půjčky a především umožňují výraznou přímou rozpočtovou pomoc členským státům nejvíce postiženým krizí“. Euro v reakci na návrh výrazně posílilo a výnosy italských státních dluhopisů se snížily.
Německo a Francie požadují také „strategickou suverenitu“ a lepší spolupráci ve zdravotnické oblasti v rámci EU, která má vést ke snížení závislosti na třetích zemích. Reagují tak mimo jiné na nedostatek roušek a dalších zdravotních pomůcek na začátku pandemie, který postihl v podstatě všechny evropské země, jež musely čekat na dodávky především z Číny.
Celkový objem pomoci evropským ekonomikám může být ještě výrazně vyšší. Evropský parlament totiž požaduje, aby EU do obnovy ekonomik investovala dva biliony eur (55 bilionů korun). Podle Merkelové se celková částka, kterou dohromady do obnovy dají jednotlivé státy a Brusel, může vyšplhat až na tři biliony eur (82,9 bilionu korun).
Za „krok správným směrem“ označil německo-francouzskou iniciativu španělský premiér Pedro Sánchez. Plán je podle něj v souladu s požadavky Španělska, a mělo by se v něm proto pokračovat. Španělsko patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií a patřilo by patrně k největším příjemcům pomoci. Vláda v Madridu odhaduje, že hrubý domácí produkt země se letos v důsledku restriktivních opatření sníží o 9,2 procenta. Nezaměstnanost by mohla stoupnout až k 19 procentům.
