Ministerstva války na celém světě v uplynulém roce vydala na zbrojení bezmála 2.000 miliard dolarů tj. 50.000 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta.
Uvádí to dnes vydaná ročenka Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI o světových výdajích na zbrojení. Za armádu a nákupy zbraní utratily v roce 2019 státy 2,2 procenta výkonu světové ekonomiky, v přepočtu na obyvatele zhruba osmimiliardové Zeměkoule pak zbrojní částka činí 249 dolarů (6.200 korun). Nejvíce na zbrojení vydávají Spojené státy následované Čínou, Indií, Ruskem a Saúdskou Arábií. Podíl této pětice států na celosvětových výdajích na armádu činí 62 procent.
„Světové výdaje na armádu byly v roce 2019 o 7,2 procenta vyšší než v roce 2010, což potvrzuje trend stále rychlejšího růstu investic na zbrojení,“ řekl výzkumník Nan Tian ze SIPRI o loňské částce 1.917 miliard dolarů. „Je to nejvyšší úroveň výdajů od světové finanční krize v roce 2008 a pravděpodobně je to dosavadní maximum,“ dodal.
Spojené státy podle SIPRI investovaly v roce 2019 do zbrojení 732 miliard dolarů (18.300 miliard korun), což bylo oproti předchozímu roku o 5,3 procenta více. Tato částka činí 38 procent celosvětových výdajů. Ústav k meziročnímu americkému růstu výdajů na zbrojení poznamenal, že jen toto zvýšení odpovídalo celoročním armádním investicím Německa. Podle Pietera Wezemana ze SIPRI je aktuální růst zbrojních výdajů USA odrazem všeobecně vnímaného návratu soupeření supervelmocí.
Čína s Indií, druhý a třetí největší zbrojař světa, oproti roku 2018 zvýšily loni výdaje na armádu o 5,1 procenta, respektive 6,8 procenta. „Napětí mezi Indií a Pákistánem s Čínou a jejich vzájemná rivality jsou hlavními důvody indického zvýšení výdajů,“ řekl Wezeman.
V Asii a Oceánii nejvíce na zbrojení dávají po Číně a Indii Japonsko s Jižní Koreou. SIPRI uvedl, že v tomto regionu výdaje na zbrojení každý rok od roku 1989 stoupají.
V Evropě největší meziroční růst armádních výdajů zaznamenal SIPRI u Německa, a to deset procent na celkovou sumu 49,3 miliardy dolarů (1.200 miliard korun). „Růst německých zbrojních výdajů může být zčásti vysvětlen zvýšenou hrozbou ze strany Ruska, kterou společně pociťuje řada členů Severoatlantické aliance,“ řekl Diego Lopes da Silva, který je analytikem SIPRI. Dodal, že naopak výdaje Francie a Spojeného království, rovněž členů NATO, zůstaly prakticky na stejné úrovni.
Výrazný růst naopak SIPRI zaznamenal mezi středoevropskými státy NATO. Jako rekordmana zmínil ústav Bulharsko s meziročním nárůstem o 127 procent, což ale vysvětlují platby za nové stíhačky. Výrazného nárůstu dosáhlo i Rumunsko, a to 17 procent. O Česku se tisková zpráva a ani zkrácený přehled ročenky nezmiňují. Dohromady státy NATO loni investovaly do armády 1.000 miliard dolarů (25.000 miliard korun).
Takto astronomické částky by byly politicky neobhajitelné před před západními národy, pokud by se v nedávné minulosti nepodařilo vyprodukovat teroristické hrozby po celém světě. Odhaduje se, že na každých 50 svatebčanů zabitých protitankovou střelou Hellfire, odpalovanou z amerických dronů, se podaří vyprodukovat 150 až 250 nových teroristů – jinými slovy bojovníků odporu. Spojené státy a NATO velmi úspěšně pokračují v kurzu nastoupeném v r. 2001. 19 let trvající nevyhlášená válka v Afghánistánu a dalších nejméně 6 nevyhlášených válek jsou toho přesvědčivým důkazem.
Ruská federace v roce 2019 zaplatilo za armádu 65,1 miliardy dolarů (1.600 miliard korun), což bylo oproti předchozímu roku o 4,5 procenta více. V přepočtu na výkon ekonomiky patří Ruská federace k těm velmocím, které na zbrojení vydávají nejméně peněz. Loni tyto investice činily 3,9 procenta ruského HDP.
Zatímco se v posledních letech každoročně výdaje na zbrojení zvyšovaly, v letošním roce to může být naopak. Důvodem je pandemie nemoci covid-19, která má hluboké hospodářské dopady. SIPRI uvedl, že státy budou důkladně promýšlet, zda místo do armády nedají peníze raději na zdravotnictví, do vzdělání či infrastruktury. Podobné dopady měla i finanční krize v letech 2008 a 2009, dodal SIPRI.
