Letecká doprava zažívá největší krizi ve své historii. Počet letů se oproti začátku letošního roku celosvětově propadl o 80 procent. Zejména evropským aerolinkám, tuzemské Smartwings a České aerolinie nevyjímaje, stojí až 95 procent jejich flotily.
Podle údajů řízení letového provozu za běžného provozu v Evropě proběhne zhruba 30 tisíc letů denně, nyní se jejich počet zmenšil na necelé dva tisíce za den. Provoz pravidelných osobních leteckých linek se prakticky zastavil. Realizují se jen nákladní lety, repatriační lety a technické přelety. „Situace je stejná i na Letišti Praha, kde denní počet startů a přistání v tomto období loňského roku činil zhruba 450 za den, v současnosti se jedná o necelých třicet i méně startů a přistání,“ popisuje Richard Klíma z Řízení letového provozu ČR.
Ekonomové a analytici očekávají, že pandemie letectví změní. Návrat k normálu se nedá očekávat ani po odeznění pandemie a uvolnění zákazu cestování. Krizi přežijí jen ty nejsilnější letecké společnosti, ostatní zbankrotují.
Některé letecké společnosti již ostatně kvůli koronaviru ukončily činnost. Začátkem dubna oznámila německá Lufthansa, že ukončí provoz svých nízkonákladových aerolinek Germanwings. Před Velikonocemi zase oznámil bankrot aljašský letecký dopravce RavnAir, který dosud zajišťoval spojení nejsevernějšího státu USA se světem. Situace je o to horší, že RavnAir dopravoval i léky a další zdravotnické potřeby do odlehlých aljašských nemocnic.
V ohrožení jsou ale i mnohem významnější letecké společnosti. V největší německé letecké společnosti Lufthansa v důsledku koronavirové krize zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Předpověděl to šéf podniku Carsten Spohr. Očekává rovněž, že firma bude po skončení krize provozovat o stovku méně letadel. Scandinavian Airlines, které jsou národním dopravcem Dánska, Norska a Švédska, v polovině března oznámily, že propustí 10 tisíc lidí, tedy zhruba 90 procent zaměstnanců. Masové propouštění zažívá také společnost Korean Air. Přijít o práci má 70 procent z jejích 19 tisíc zaměstnanců.
Australská poradenská společnost CAPA Center for Aviation odhaduje, že bez státní pomoci do konce května zbankrotuje většina světových leteckých společností. A závažnost situace potvrzují i další letečtí experti. „Toto je krize, kterou jsme nikdy dřív nezažili, a není srovnatelná ani s výbuchem sopky na Islandu, ani s jakýmkoliv jiným dosavadním přerušením letecké dopravy. Intenzita tohoto uzemnění a doba, po kterou trvá, je bezprecedentní,“ říká Petr Kováč, letecký analytik a partner poradenské společnosti EY.
Nejdřív skončí ty letecké společnosti, které čelily finančním potížím už před nástupem epidemie koronaviru. „V Evropě by se to mohlo týkat Brussels Airlines, Austrian Airlines nebo společnosti Alitalia,“ předpovídá ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.
Krize podle něj přišla pro aerolinky v nejhorší možnou dobu. Řada leteckých společností se totiž teprve vyrovnává s finančními problémy, které jim způsobilo loňské nařízené odstavení letadel Boeing 737 Max. Ta musela přestat létat po dvou fatálních nehodách tohoto typu letadel, ke kterým došlo v Indonésii a Etiopii. Do té doby šlo přitom o poměrně populární typ. Českým Smartwings například nařízené odstavení Boeingů 737 Max z provozu způsobilo jen za loňský rok ztrátu ve výši 1,5 miliardy korun.
Aerolinky musí zákazníkům vrátit 35 miliard dolarů
Aerolinky tak přišly o rezervy, které by se jim v současné koronavirové krizi nesmírně hodily. Přestože se nelétá, letecké společnosti musí dál platit fixní náklady, třeba leasing letadel. A zákazníkům musí také vracet peníze za lety, které se kvůli viru nemohly uskutečnit. Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) objem těchto refundací vyčíslila celosvětově na 35 miliard dolarů, což v přepočtu znamená téměř 900 miliard korun.
Problém s vracením peněz mají i zprostředkovatelé, přes něž si řada lidí letenky zakoupila. „Nikdo netuší, kdy vám dopravce peníze vrátí. Limity pro refundace byly zrušeny, protože o ně žádá celý svět,“ reagoval na urgenci vrácení peněz jednou stálou zákaznicí Filip Šustr z cestovní agentury Asiana, která provozuje on-line platformu pro prodej letenek Letuška.cz. Šlo o kompenzaci za let, který letecká společnost zrušila kvůli propadu poptávky ještě před březnovým uzavřením českých hranic. I Asianu připravilo omezení letecké dopravy o příjmy. Firma si proto hned v polovině března požádala o půjčku ze státního programu na pomoc podnikatelům Covid I. Jenže informace o tom, zda s žádostí uspěla, ani po měsíci od jejího podání nedostala.
Situace se nejspíš jen tak nezlepší. Letectví čeká kvůli koronaviru mnohem větší propad příjmů, než zažilo v roce 2009 v důsledku globální finanční krize. Tehdy celosvětové příjmy z osobní letecké dopravy propadly o 70 miliard dolarů. Ve srovnání se současnou situací šlo v podstatě jen o drobnou korekci. Přesto v důsledku tohoto otřesu jen ve Spojených státech amerických zbankrotovalo osm leteckých společností, v Evropě pak 12.
Pro letošek očekává Mezinárodní asociace leteckých dopravců ve své dubnové prognóze celosvětový propad příjmů z osobní letecké dopravy o 314 miliard dolarů. „Polovina našeho byznysu zmizí,“ říká o dopadech virové epidemie hlavní ekonom asociace Brian Pearce.
To negativně ovlivní i celou světovou ekonomiku. „Když aerolinky ztratí jedno pracovní místo, 24 dalších jich zmizí v navazujících odvětvích. Podle naší analýzy je tak v ohrožení 25 milionů pracovních míst,“ dodává Pearce.
Po celém světě se tak začíná mluvit o státní pomoci pro letecké společnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že mezi ně rozdělí až 25 miliard dolarů. Na poskytnutí pomoci se s ním už domluvily například Delta Airlines. Ty od státu dostanou 5,4 miliardy dolarů. American Airlines ministerstvo financí podpoří 5,8 miliardy korun. Část peněz letecké společnosti dostanou ve formě bezúročné půjčky a část jako nevratnou dotaci.
