Ministři financí zemí Evropské unie se dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik postižených epidemií využívat záchranný fond ESM. Po čtvrteční videokonfereci euroskupiny to uvedl šéf euroskupiny Mário Centeno. Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.
„Tato dohoda obsahuje rozsáhlé a ambiciózní návrhy, které by ještě před několika týdny nebyly možné,“ konstatoval po jednání Centeno, podle něhož dnes EU dokázala zareagovat lépe než při finanční krizi v roce 2008.
Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k „excelentní dohodě“ v bezprecedentním rozsahu, která umožní zemím okamžitě využít 500 miliard eur (14.000 miliard Kč) z ESM. Obdobně velká částka by podle něho měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.
Právě Francie spolu s Německem, tedy dvě nejsilnější unijní ekonomiky, vložily úsilí do nalezení kompromisu mezi jihoevropskými zeměmi a Nizozemskem, které dlouho nechtělo na nepodmíněné zapojení záchranného fondu kývnout.
Podle Centena budou moci země eurozóny čerpat z ESM úvěry až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Pokud využijí tyto peníze pro „přímou či nepřímou“ podporu zdravotnictví či koronavirové prevence, nebudou muset splňovat žádné obvyklé podmínky pro čerpání úvěrů z tohoto fondu. Zatímco italský ministr Roberto Gualtieri to prezentoval jako možnost využít ESM k podpoře krizí stižené ekonomiky bez dalších podmínek, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra zdůraznil, že jakékoli nezdravotnické úvěry budou podmíněny nespecifikovanými kritérii.
„Mezi ministry byla široká podpora pro vznik fondu obnovy… Nyní budeme čekat na vodítka od Evropské rady,“ řekl po jednání Centeno, podle něhož se země zcela neshodly na výši tohoto fondu, ani na způsobu jeho naplnění. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni minulý týden odhadl, že země EU budou celkově pro pokrizovou obnovu ekonomik potřebovat až 1.500 miliard eur. Po čtvrtečním jednání prohlásil, že by zmíněný fond měl být součástí víceletého rozpočtu EU, jehož nový návrh chce komise přichystat do konce dubna.
Zatímco jihoevropské země usilovaly o to, aby eurozóna náklady na oživení ekonomik sdílela prostřednictvím vydání společných dluhopisů, Nizozemsko spolu s Německem, Rakouskem a Finskem tento návrh zablokovaly.
Ministři naproti tomu podpořili již dříve navržené stimuly, mimo jiné využití garancí Evropské investiční banky ve výši 200 miliard eur pro podporu zasažených firem. Schválili i stomiliardový program SURE, jímž chce EK podpořit krátkodobé zaměstnávání lidí, kteří by jinak kvůli krizi přišli o práci.
