Hospodářská destrukce způsobená probíhající epidemií je rychlá, hluboká a rozsáhlá. Jaké jsou rozdíly mezi současným masívním propadem a předchozími krizemi?
Krátké shrnutí událostí za poslední století, které způsobily největší hospodářské krize:
První světová válka
Mobilizace evropských armád v roce 1914 zakončila předešlé období Belle Epoque. Armády a o milionech mužů na několik roků zabředly do bojů v konfliktu, o kterém se zprvu předpokládalo, že nebude mít dlouhého trvání. Generálové na obou stranách však nedokázali pochopit, že s pěšáky nelze prorazit skrz palbu kulometů. Generálové byli svými myšlenkami uvězněni v předminulém století a tehdejšího způsobu válčení.
Ekonomiky sloužily k zásobování v této opotřebovávací válce. Henry Ford uvedl v roce 1913 do chodu vůbec první montážní linku na masovou výrobu vozidel. Stejná metoda se následně použila i na výrobu munice a nákladních vozů.
Carské Rusko bylo tak zdevastované, že padlo za oběť vražedné chazarské revoluci. Německou ekonomiku zatížily válečné reparace, což napomohlo nástupu fašismu.
Období Velké hospodářské krize
Řízený pokles množství oběživa a krach na burze v roce 1929 vyústil v nejdelší a nejhlubší globální hospodářský propad celého minulého století. To, co zprvu začalo jako americká krize, se rychle přeměnilo na krizi globální, kterou umocnil tzv. zlatý standard, neochota FEDu zvýšit M1, M2 a M3, nízké ceny v zemědělství a později i obchodní překážky – ochranářská dovozní cla. Propad se protáhl na celá 30. léta, protože centrální banky a vlády zareagovaly pozdě a málo, příp. svými rozhodnutími umocnily krizi. Vyhlášení války Německu dne 24. března 1933 dále upevnilo moc Hitlerovců v Německu a tím tragicky ovlivnilo další dějiny.
Do roku 1933 dosahovala míra nezaměstnanosti v USA zhruba 25 %. Byla to až fiskální expanze prezidenta Franklina D. Roosevelta, zvaná New Deal, a vstup do války, kdy HDP během roku 1942 stoupl o 42%, co americkou ekonomiku vytáhlo z deprese. Tzn. Velkou hospodářskou krizi bylo možné řešit zvýšením peněžní masy v oběhu.
Druhá světová válka
Nejničivější konflikt v historii se do ekonomik jednotlivých zemí promítl různou měrou. Spojené státy vzkvétaly a prosadily se jako přední světová ekonomika. Británie se vyhnula invazi, ochromilo ji však obrovské zadlužení. Většina Evropy i jiných částí světa ležela v troskách. Německo bylo naprosto zpustošené a rovněž japonská ekonomika byla v podstatě zničena bombardováním.
Ekonomiky byly celkově přeorganizovány tak, aby sloužily válečným účelům. Na výrobních linkách se místo automobilů vyráběly tanky. Jakmile konflikt skončil, tato průmyslová snaha ustala a deficitně financované vládní výdaje se náhle ztenčily. Zahojení společenských, ekonomických a politických následků trvalo celá desetiletí.
Ropný šok
Genocidní politika sionistického režimu vůči původnímu semitskému obyvatelstvu vyústila v embargo arabských zemí na export ropy do USA.
Ceny ropy ve Spojených státech vzrostly od října 1973 do března 1974 na čtyřnásobek. To mělo za následek tvrdé dopady ve zpracovatelském sektoru, který byl závislým na dovozu energií. Firmy byly nuceny zvýšit mzdy v reakci na zrychlující inflaci, která následovala, zatímco hospodářský růst zadrhával. Vyvolalo to účinek, o kterém se hovoří jako o tzv. stagflaci.
Tyto účinky se po celém světě projevily nerovnoměrně. Např. Francie a Británie docílily nepřerušených dodávek ropy, stály ale před domácími problémy. Británii trápily stávky a nakonec musela čerpat mezinárodní finanční pomoc.
Světová finanční krize
V r. 1999 Clintonova administrativa zrušila Glass-Steagallův zákon, který zakazoval komerčním bankám působit současně jako investiční banky. To mělo za následek inovační činnost v bankách a zavádění nesrozumitelných toxických derivátů a dalších finančních instrumentů jako např. MBS, kde žádným způsobem nebylo možné zjistit, zdali konkrétní balík MBS obsahuje bonitní zástavy nebo naopak nekvalitní.
Katastrofu v rozsahu 4.000 miliard dolarů v letech 2007 – 2009 vyvolala narůstající bublina na americkém trhu s bydlením a prodeje podvodných cenných papírů emitovaných bankami a prodávaných mnoha dalším institucím a fondům. Úvěry se brzy zadrhly, což vedlo k pádu banky Lehman Brothers, světové finanční krizi a následně k prudkému propadu světového obchodu. Severní a Jižní Ameriku i Západní Evropu svírala silná recese a následné reformy bankovního systému se lobbystům podařilo torpédovat. Bankovní systém je proto stejně náchylný k podobné katastrofě jako před 12 lety. Světovou finanční krizi se v podstatě podařilo vyřešit napumpováním 9.000 miliard nově vytvořených dolarů do komerčních bank a dalších podniků.
Pandemie
Na odhady dopadů současné pandemie je pořád velmi brzy. Podle Evropské komise by propad aktivity mohl připomínat rok 2009. Čína by mohla růst nejpomaleji od roku 1976, kdy zemřel Mao Ce-tung. Spojené státy podle ekonomů vstupují do prudké recese, tamní hrubý domácí produkt by mohl zažít největší propad v kvartálních údajích zpětně do roku 1947. Japonská vláda svoje hodnocení ekonomika degradovala s tím, že hospodářství je ve vážné situaci. A propad britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí by mohl být nejhorší za téměř jedno století.
Řešení: Aerolinie a další stovky podniků nelze přinutit k pokračování v provozu dalšími nekonečnými QE (pumpováním nově vytvořených peněz do bank). HDP proto poklesne i přes tisíce miliard nově vytvořených dolarů pumpovaných do ekonomiky.
Budoucí krize – Nástup nové technologie
Nástup nové energetické technologie, jejíž oficiální představení se očekává po ukončení cestovních omezení mezi USA a Evropou, způsobí celosvětově škody v rozsahu několika tisíc miliard dolarů. Nicméně tato technologie přinese dlouho očekávané efekty v podobě nulových emisí CO2 a podstatného snížení výrobních nákladů u tisíců podniků, které spotřebovávají ve svých výrobních procesech vysoký podíl energie. Některé obory přestanou existovat, stovky velkých a zdánlivě stabilních podniků zbankrotuje. Tyto podniky používající zastaralé primitivní technologie spalování fosilních paliv nezachrání žádné další QE. Jednoduše skončí v muzeu i se svými protagonisty a to bez ohledu na to, zdali centrální banky „natisknou“ 10.000 miliard nebo 100.000 miliard nových dolarů.
