Stockholmský krok přichází uprostřed narůstajících obav vlád, centrálních bank a dokonce i zpravodajských agentur, že kryptoměny by mohly představovat hlavní hrozbu pro tradiční globální finanční struktury a instituce podporované dolarem.
Švédská centrální banka Riksbank oznámila plány na zavedení e-krony, digitální měny centrální banky provozované na technologii distribuované účetní knihy (DLT) – krátce jako blockchain, známé pro její použití v kryptoměnách.
Ve svém prohlášení z tohoto týdne Riksbank vysvětlila, že cílem projektu bylo „ukázat, jak by mohla e-krona být využívána širokou veřejností“.
„Digitální koruna by měla být jednoduchá, uživatelsky přívětivá a měla by splňovat kritické požadavky na bezpečnost a výkon,“ uvedla banka.
Pilotní projekt, který vytvořila irská společnost pro finanční služby Accenture, předpokládá, že bude probíhat do února 2021, přičemž testovací uživatelé budou moci provádět a přijímat platby pomocí digitální peněženky, přičemž platební možnosti zahrnují aplikaci pro mobilní telefony, chytré hodinky, platební karty, vklady a výběry. Banky budou moci vyměňovat vklady směnou za e-kronu pomocí soukromé sítě DLT řízené přímo centrální bankou.
Švédsko je jednou z desítek zemí, které prozkoumaly možnost používání digitálních měn, přičemž Rusko, Čína, Japonsko, Evropská unie, Švýcarsko, Velká Británie, Venezuela, Írán a další také zkoumají myšlenku měny založené na elektronickém blockchainu. Pro některé země je měna pouze atraktivním novým alternativním platebním nástrojem. Pro země, na něž se vztahují americké sankce, jako je Írán nebo Venezuela, se však jedná o potenciálně významné řešení ve smyslu obrany proti drtivým a svévolným omezením Washingtonu.
Digitální měny podporované centrálními bankami fungují trochu jinak než tradiční nezávislé nebo korporátně podporované kryptoměny, jako jsou Bitcoiny nebo Ether na síti Ethereum, které byly pro svou neregulovanou povahu charakterizovány jako potenciální hrozba pro globální bankéře. Princip národních e-měn je však téměř stejný: systém pracuje na řešení složitých matematických hádanek a pracuje bez použití centrálního serverového systému, tzn. záznamy o transakcích a zůstatcích na účtech jsou klonovány na mnoha serverech, které v podstatě „hlasují“, zdali poslední záznamy jsou pravdivé. Seznam posledních transakcí a zůstatků na účtech se opatří HASHem a uloží se jako další blok do skládanky zvané blockchain. HASH slouží k tomu, aby kterýkoliv server okamžitě odhalil případné falšování nebo pozměňování starších záznamů. Pokud v záznamech o délce milion stránek pozměníte jedinou tečku nebo zalomení řádku, vyjde vám naprosto odlišný HASH.
Vzhledem k tomu, že v roce 2018 bylo ve Švédsku tak málo bankovek v oběhu, že svým objemem odpovídaly méně než 1 % švédského HDP, je skandinávská země již nyní jednou z nejvíce „bezhotovostních zemí“ na světě, přičemž Švédsko úmyslně směřuje k digitalizaci všech plateb rychlostí, který někteří ochránci lidských práv a soukromí kritizují jako nebezpečný směr vývoje, jako přílišnou moc vlády nad podnikáním a lidmi. Ohledně této oprávněné kritiky lze připomenout: Již v r. 1998 tj. 10 let před vznikem Bitcoinu, vyvinul Dr. David Chaum anonymní digitální měnu E-Cash/DigiCash, která umožňovala provádět transakce při plném respektování soukromí.
E-Cash/DigiCash však obsahoval jeden kardinální problém: Při jeho konstrukci se předpokládala účast komerčních bank. A ty rychle pochopily, že by přišly o tučné poplatky z používání platebních karet. Projekt selhal pro nezájem bank. Tvůrci Bitcoinu (pod fiktivním jménem Satoshi Nakamoto) se o 10 let později poučili z této kardinální chyby a banky jednoduše ve svém konceptu vynechali. Bitcoin ukázal možnou cestu, byť pro širší praktické využití je se svým výkonem 2,7 TPS (2,7 transakcí za sekundu pro celou síť) nepoužitelný.
