CO2 mánie dohání evropské vlády do kouta. Z tápání evropských politiků a ideologů je zřejmé, že nevědí kudy kam.
Jedna věc jsou sny idealistů a slečen z gymnázia a druhou zcela odlišnou, jsou reálné technické možnosti, které zákazníci budou ochotni zaplatit. Vzato čistě technicky, i kdyby všechny automobilky světa zítra ráno zahájily výrobu vozidel na vodíkový pohon, což není technicky možné, trvalo by 12 let vyměnit celý vozidlový park. Výrobní kapacity automobilek nelze přes noc nafouknout o 300%.
Vývoj nové generace klasického vozu, který se jen málo liší od minulé generace, trvá 2,5 až 6 let, někdy i 8 let. A to je řeč a klasickém voze. Vyvinout zcela nové vozidlo s nevyzkoušenou zcela novou technologií z nedostatkových materiálů nebo velmi nebezpečných komponent nelze v nějaké zázračně krátké době.
Vláda Angely Merkelové nyní přišla s dalším nápadem. Realisticky uvažující technici a manažeři její vládě nejspíš vysvětlili, že nemáme dost lithia, je iluzorní doufat v půltunovou lithiovou baterii v každém vozidle a kromě toho nedisponujeme dostatečnou kapacitou přenosové soustavy, Plánem B německé vlády se čerstvě stal vodík, konkrétně vodíkové palivové články.
Vláda Angely Merkelové rozšiřuje opatření na ochranu klimatu. Po podpoře železniční dopravy, zateplování domů a elektromobility a po útlumu výroby elektřiny z uhlí se chystá podpořit další alternativní zdroj – vodík. Auta poháněná tímto plynem by ve veřejné dopravě mohla výrazně snížit emise oxidu uhličitého, jak uvádí Národní vodíková strategie, kterou předložila vláda.
„Strategie musí být co nejdříve odsouhlasena, poptávka po zeleném vodíku je výrazně vyšší, než si dnes myslíme. Musíme v této oblasti myslet zeleně, globálně a velkoryse,“ tvrdí Anja Karliczeková, německá ministryně školství a výzkumu. Štědré by měly být i fondy. Vláda v návrhu nové strategie počítá s tím, že do roku 2026 investuje do vodíku 1,4 miliardy eur, zhruba 35 miliard korun. Dalších 15 miliard korun bude připraveno pro firmy, které se budou okrajově podílet na vývoji podpůrné techniky a zázemí.
V tuto chvíli je obtížné předvídat, která technologie zvítězí: 540 kg těžké baterie v Tesla vozech nebo velmi nebezpečné vodíkové palivové články. Doufejme, že po představení nových technologií budeme schopni na základě technických parametrů odhadnout, kterým směrem se vydá vývoj u automobilek.
