Spojené státy dnes vyhlásily další ekonomické sankce v extrateritoriálním stylu. USA budou trestat všechny ostatní země, firmy a osoby, které budou jakkoliv obchodovat s Íránem. Tzn. že například zablokují bankovní převody přes americké korespondenční banky provozovateli přístavu, kde zakotví íránská loď. Jinými slovy USA budou chtít uplatňovat své vyhlášky na území cizích států.
Z hlediska mezinárodního práva jsou tyto sankce nelegální a v podstatě se rovnají ekonomické blokádě celé země. Ekonomická blokáda byla vždy v historii považována za ekvivalent vyhlášení války.
Administrativa USA slovy ex-ředitele CIA a dnes ministra zahraniční věcí Mike Pompea sdělila celému světu: „My chceme, aby se Írán choval jako normální národ“. Pokud oním normálním národem mysleli např. sebe tj. USA, tak právě zde američtí myslitelé narazili na zeď. Íránské politické vedení nedisponuje technickými prostředky a ani politickou vůlí, aby bombardovalo Vietnam 6 miliony tun bomb. Írán nezamýšlí dodávat zadarmo zbraně brutálnímu sionistickému režimu. Írán zcela naopak veřejně kritizuje sionistický režim a morálně podporuje původní Semitské obyvatelstvo v jeho odporu proti politice Apartheidu a etnických čistek, které praktikuje sionistický režim.
Je však možné, že Pompeo svými slovy o „normálním národě“ nemyslel USA. Celá řada amerických filozofů, intelektuálů a politiků totiž již zveřejnila tezi, že „Americký národ je exceptional“ tj. že není normální, ale výjimečný.
V každém případě, íránská ekonomika se nyní ocitne ve velmi složité situaci. Byly to právě nedávno uvalené sankce na íránský ropný průmysl, které měly zajímavý efekt: Írán se stal výrazně méně závislým na ropě. Podle nejnovějších údajů význam ropy na HDP Íránu klesl zhruba k 5%. Naopak se trojnásobně zvedl export oceli, ocelářských výrobků a dalších průmyslových položek. Toto přizpůsobení Íránu je velmi důležité, protože jak již čtenáři vědí, význam ropy silně poklesne. Země jako Venezuela jsou z 98% exportu závislé na příjmech z prodeje ropy. Podobně jsou na tom Nigérie, Saúdská Arábie atd.
Tzn. americké sankce, které měly Írán srazit na kolena sice měly určitý dopad, ale paradoxně pomohly Íránu se adaptovat v kritickém období těsně předtím, než se celý svět dozví, že 75% dnes těžené ropy již v budoucnu nebudeme potřebovat.
Nyní záleží na tom, které státy pomohou Íránu překonat dnes vyhlášené sankce. Uvidíme, jaký morální kredit má např. irácké politické vedení. Írán zachránil Irák před uchvácením teroristy, poté pomáhal Iráku dodávkami vody a elektrické energie. To podobně platí pro Sýrii. Nyní je řada na těchto zemích, aby pomohly např. reexportem íránského zboží atp.
Historici nemohou nevidět podobnost s tzv. McCollum memorandem. Šlo o dokument, který ještě v době míru (v USA) vyhotovil plukovník McCollum. V tomto dokumentu detailně v 8 bodech včetně časového harmonogramu popsal, jaké kroky jsou nezbytné, aby se podařilo vyprovokovat Japonsko k napadení Pearl Harboru. Pro japonský průmysl smrtící ekonomické sankce v tomto dokumentu hrály stěžejní roli. Následující události naprosto dokonale kopírovaly body popsané v memorandu a shodoval se i časový harmonogram. Dokument byl prohlášen za tajný, ležel v archívech celá desetiletí a teprve nedávno byl odtajněn.
Popřejme íránskému lidu, aby se nestal „normálním“ v americkém slova smyslu, aby nebombardoval 7 cizích vzdálených zemí najednou, aby vytrval v morální podpoře původního Semitského obyvatelstva v Palestině a aby se mu podařilo s pomocí světového společenství překonat americké extrateritoriální sankce.
