V roce 1945 velbloudář Mohammad Ali es-Samman spolu se svým bratrem nalezli v Nag Hammádí, poblíž antického města Chenoboskion -Gazelí louka poblíž Hamra Dúmu na úpatí Džebel el-Tárif ve středním Egyptě (někdy se uvádí v Horním Egyptě) zapečetěný hliněný džbán (vysoký asi 60 centimetrů), ve kterém se nacházelo celkem 13 papyrových kodexů v deskách z kozí kůže (vazba měla tvar zavírací brašny zdobené ornamenty).
Kodexy I až XI se dochovaly v úplnosti, byť v rozdílné kvalitě sahající od vynikající až po velmi špatnou. Kodex XII byl poškozen v době po svém nalezení, kodex XIII nebyl úplný již v době uložení knih. Nález obsahuje celkově 1153 stran papyru (obvyklý formát je 35 x 15 cm, s jedním sloupcem textu, které podle kvality písma pořídili zruční písaři) z předpokládaných 1257 (dochovalo se tedy více jak 90% obsahu).
Matka nálezce použila několik stránek jako otop, proto se určitá část nálezu nedochovala.
Třináct kodexů obsahuje celkem 52 traktátů, z nichž některé se v nich objevují ve více kopiích (dvakrát nebo dokonce třikrát). Jazykem traktátů je koptština, poslední fáze egyptštiny psaná upravenou řeckou alfabetou, konkrétně lykopolským a sáhidským (většina) dialektem, a jedná se o překlady původně řeckých textů. Z čehož plyne, že originální řecké texty musely být ještě podstatně staršího původu, než texty nalezené v Nag Hammádí.
Celkem 42 traktátů bylo zcela neznámých. Zbylé byly buďto dochovány i v jiných kodexech, nebo byly alespoň známy zmínky o jejich existenci a názvech.
Přesná datace vzniku a uložení textů není možná. Vzhledem ke skutečnosti, že desky některých kodexů byly vyztuženy papyrovými kvitancemi (potvrzeními o dodávkách obilí), které lze datovat v rozmezí let 333–348 n. l., lze v případě kodexů I, VII a XI za terminus post quem pokládat rok 378 n. l. (kvitance musely být archivovány po dobu 25 let).
Za terminus ante quem celého nálezu je na základě datace talíře, kterým byl džbán s kodexy přikryt, možné pokládat rok 400 n. l. Někdy
v tomto rozmezí byly kodexy pečlivě uskladněny v hliněném džbánu a ukryty. Vzhledem ke skutečnosti, že jedna z desek obsahuje jako výztuhu rovněž dopis adresovaný Pachomiovi, zakladateli křesťanských klášterů, lze kodexy klást do spojitosti s některou z poblíž místa nálezu situovaných klášterních knihoven.
Z hlediska možného stáří řeckých originálů textů z Nag Hammádí je zajímavý a dosti zjevný následující fakt: Texty Bible, tak jak ji známe dnes, působí silným dojmem, jako kdyby autoři Bible vycházeli ze stejného originálu, avšak měli za úkol každý odstavec pozměnit z původní vznešené ideje směrem ke starozákonnímu smyslu. V podstatě došlo k falšování nádherných a vznešených textů (jejichž vznešenost si nezadá s Buddhistickými texty) – a to přesně odstavec po odstavci i se zachováním pořadí.
Zjednodušeně řečeno: Dnešní Bible je jakoby zapšklým falzifikátem původních nádherných textů. Falzifikátem přeplněným temnými a depresívními kriminálními příběhy, kterými je zcela pozměněno původní poselství originálu. Protože však církev během let zničila většinu gnostických textů, nelze dnes s odstupem mnoha staletí jednoznačně určit, kdo a kdy falšoval čí díla.
Mimochodem: Již se někomu podařilo vysvětlit důvod a účel přítomnosti egyptského pohanského obelisku z 13. stol. př.n.l. na náměstí svatého Petra ve Vatikánu, dopraveného do Říma v 1. stol.n.l. v éře císaře Caliguly?
Obsah kodexů z Nag Hammádí:
Kodex I I/1 Modlitba apoštola Pavla; I/2 Tajná kniha Jakubova; I/3 Evangelium pravdy,
I/4 Traktát o vzkříšení; I/5 Trojdílný traktát
Kodex II
II/1 Tajná kniha Janova; II/2 Tomášovo evangelium; II/3 Filipovo evangelium;
II/4 Podstata archontů; II/5 O původu světa; II/6 Výklad o duši; II/7 Tomášova
kniha
Kodex III
III/1 Tajná kniha Janova; III/2 Evangelium Egypťanů (nebo též Svatá kniha
velkého neviditelného ducha); III/3 Požehnaný Eugnóstos; III/4 Moudrost Ježíše
Krista; III/5 Rozhovor se Spasitelem
Kodex IV IV/1 Tajná kniha Janova; IV/2 Evangelium Egypťanů (nebo též Svatá kniha velkého neviditelného ducha)
Kodex V V/1 Požehnaný Eugnóstos; V/2 Zjevení Pavlovo; V/3 První zjevení Jakubovo; V/4
Druhé zjevení Jakubovo; V/5 Zjevení Adamovo
Kodex VI
VI/1 Skutky Petra a dvanácti apoštolů; VI/2 Hrom: Dokonalá mysl; VI/3 Authentikos logos; VI/4 Myšlenka naší veliké moci; VI/5 Platónova Ústava 588a–589b;
VI/6 Výklad o osmém a devátém nebi; VI/7 Hermetická modlitba z traktátu Asklépios; VI/8 Asklépios
Kodex VII VII/1 Parafráze Sémova; VII/2 Druhý traktát velkého Séta; VII/3 Zjevení Petrovo; VII/4 Poučení Silvanova; VII/5 Tři Sétovy stély
Kodex VIII VIII/1 Zóstrianos; VIII/2 Petrův list Filipovi
Kodex IX IX/1 Melchísedek; IX/2 Nórea; IX/3 Svědectví pravdy
Kodex X X/1 Marsanés
Kodex XI XI/1 Výklad poznání; XI/2 Valentinovský výklad; XI/3 Allogenés; XI/4 Hypsifroné
Kodex XII XII/1 Výroky Sextovy; XII/2 Evangelium pravdy; XII/3 [fragmenty]
Kodex XIII XIII/1 Protennoia ve třech tvarech; XIII/2 O původu světa
Nález z Nag Hammádí sestává z děl mnoha žánrů a orientací, z nichž jen některá mohou být označena za čistě gnostická. S jistou mírou zevšeobecnění je možné předložit následující typologii:
- Negnostické spisy. Do této kategorie by spadal koptský překlad Platónovy Ústavy
(NHC VI/5), ale lze sem zařadit rovněž Tajnou knihu Jakubovu (NHC I/2, Výklad o duši (NHC II/6), Authentikos logos (NHC VI/3), Skutky Petra a dvanácti apoštolů (NHC VI/1), Hrom: Dokonalá mysl (NHC VI/2), Poučení Silvanovo (NHC VII/4) a Výroky Sextovy (NHC XII/1). Tři další spisy náleží k tzv. hermetické tradici: Výklad o osmém a devátém nebi (NHC VI/6), Hermetická modlitba z traktátu Asklépios (NHC VI/7) a Asklépios (NHC VII/8). - Evangelia a texty jim blízké. Čtyři texty jsou jako evangelia označeny již v koptských nadpisech. Jde o Evangelium pravdy (NHC I/3 a XII/2), Tomášovo evangelium (NHC II/2), Filipovo evangelium (NHC II/3) a Evangelium Egypťanů (NHC II/2 a IV/2). Údajné výroky Ježíše obsahují i Tomášova kniha (NHC II/7) a Rozhovor se Spasitelem (NHC III/5).
- Mytologické texty. Část těchto textů by spadala do tzv. setovské gnóze, především Tajná kniha Janova (NHC II/1, III/1 a IV/1), někdy pokládaná za „klasický gnostický text“, Podstata archontů (NHC II/4) nebo O původu světa (NHC II/5 a XIII/2). Mytologické spekulace a popis vyšších světů obsahují rovněž traktáty Požehnaný Eugnóstos (NHC II/3 a V/1), Petrův list Filipovi (NHC VIII/2), Protennoia ve třech
tvarech (NHC XIII/1) a Parafráze Sémova (NHC VII/1). - Apokalypsy a polemické traktáty. Do této kategorie spadají především Zjevení Pavlovo (NHC V/2), První a Druhé zjevení Jakubovo (NHC V/3 a V/4), Zjevení Adamovo (NHC V/5) a Zjevení Petrovo (NHC VII/3). Jisté apokalyptické tendence vykazují rovněž Myšlenka naší veliké moci (NHC VI/4), Melchísedek (NHC IX/1) a Hypsifroné (NHC XI/4). Polemiku s jinými gnostickými skupinami je možné nalézt ve Zjevení Petrově a kromě toho ještě ve Svědectví pravdy (NHC IX/3) a Druhém traktátu velkého Séta (NHC VII/2).
- Texty valentinovské gnóze. Do této skupiny náleží Evangelium pravdy (NHC I/3 a XII/2), Traktát o vzkříšení (NHC I/4), Trojdílný traktát (NHC I/5), Filipovo evangelium (NHC II/3), Výklad poznání (NHC XI/1) a Valentinovský výklad (NHC XII/2).
- Texty pojednávající o výstupu duše. Do skupiny těchto textů, ovlivněných novoplatónskou fi losofi í, náleží Tři Sétovy stély (NHC VII/5), Zóstrianos (NHC VIII/1), Marsanés (NHC X/1) a Allogenés (HNC XI/3).
Jak vznikala Bible a jak se z raného křesťanství stalo judeo-křesťanství:
http://gnostica.sweb.cz/uvod.html
