Milton Friedman sice před 30 lety předpověděl nástup privátních měn, to však ještě netušil, že privátní měny mohou ohrozit tučné poplatky vydavatelů platebních karet.
Ani manažeři společností Visa a MasterCard si zprvu tento logický vývoj neuvědomovali. Poté, co si však nakreslili strom možných událostí, bylo zřejmé, že kryptoměny mohou velice snadno zlikvidovat byznys těchto gigantů.
Visa, MasterCard i PayPal opouštějí projekt Libra s méně dramatickou záminkou, že „účast na projektu by zhoršila jejich vztahy s regulátory“.
Teoreticky vzato, Facebook díky svým 2,4 miliardám registrovaným účtům má na to, aby uživatelům vnutil něco jako kryptoměnu, jedno jak centralizovanou. Z technického hlediska jde o tvrdý oříšek, protože zatím se nikomu nepodařilo reálně provozovat kryptoměnu s výkonem přes 50.000 TPS (transakcí za sekundu). Takový výkon (i vyšší) je potřebný k obsluze několika stovek milionů zákazníků.
Kryptoměna Libra od Facebooku to má hodně nahnuté. Panuje všeobecná nedůvěra v projekt, kterému jméno zvyšovaly některé zavedené finanční společnosti. Nyní se ale ukazuje, že tomuto projektu už nevěří ani tyto firmy.
Libra Association, která tak ještě nedávno čítala zhruba 30 členů, se pomalu blíží spíše ke dvacítce. První meeting zbývajících členů by se měl konat zítra, 14. října v Ženevě. Většina odcházejících společností se vyjádřila, že se v tomto okamžiku rozhodla Libru nepodporovat, přestože je vize a idea projektu zajímavá. Místo toho se chtějí soustředit na vlastní řešení, což zmínil minule PayPal a nyní i Visa a eBay. Stripe sice věří v potenciál Libry, nicméně chce být jen otevřen případné spolupráci v budoucnu, ale ne teď.
Libra měla být stablecoinem vztaženým ke koši několika různých státních měn. Což by v praxi znamenalo, že s klesající hodnotou (kupní sílou) státních měn by klesala i hodnota Libry. Například americký dolar od vzniku tzv. Federálního rezervního systému (což je soukromá centrální banka) ztratil již 96% své hodnoty (kupní síly).
