Manažeři dánské Jyske Bank vyslyšeli kritiku, že záporné sazby byly až doposud určené pouze pro vyvolené právnické subjekty a tuto významnou inovaci zpřístupnili také občanům. Banka nyní poskytuje hypotéky se zápornou sazbou 0,5% p.a., což v praxi znamená, že banka platí občanovi, pokud si u ní půjčí peníze. Reálně banka o tuto sumu snižuje dluh dlužníka, tzn. nevyplácí „peníze na dřevo“.
Záporné úrokové sazby byly několik let terčem kritiky a vtipálků, kteří oprávněně poukazovali na skutečnost, že je nabízelo několik centrálních bank a to pouze pro komerční banky v jejich geografické působnosti. Centrální banky tak v praxi platily komerčním bankám za to, že si půjčily peníze u centrální banky. Jde o zcela zřejmou formu nedemokraticky organizované subvence – podpory komerčním bankám, které utrpěly astronomické ztráty během finanční krize před 11 lety, kdy banky nakupovaly a obchodovaly s podvodnými „cennými papíry“ podloženými nedopátratelnými hypotékami tzv. MBS (mortgage-backed securities). Nebylo možné žádným způsobem zjistit, zdali konkrétní MBS jsou podloženy hypotékami, které jsou spláceny nebo které nejsou spláceny.
Jyske Bank zdůraznila, že hypotéka na tak krátkou dobu není navržena na financování celé nemovitosti a je považována za doplňkovou. Další dánská banka Nordea ale připravuje hypotéku se splatností 20 let, a tu chce úročit sazbou nula procent. U třicetileté hypotéky pak chystá sazbu 0,5%.
Taková hypotéka je možná, protože Dánsko, stejně jako Švédsko a Švýcarsko, zaznamenaly pokles sazeb na peněžních trzích na úroveň, která situaci v bankovnictví zásadně změnila. Jak uvedl ekonom Jyske Bank Mikkel Höegh, banka je s to vypůjčit si peníze za negativní úrok u institucionálních investorů, a to pak promítne do hypoték pro klienty.
Zatímco Evropská centrální banka (ECB) drží hlavní úrokovou sazbu na nule a britská na 0,75%, Dánsko, které není členem eurozóny, ji má na minus 0,4%.
