Ostravská huť ze skupiny Liberty Steel sníží výrobu oceli o 20%. Pokles produkce neovlivní zaměstnanost, ale pracovníci budou ve větší míře čerpat dovolené nebo budou přesouváni na jiné činnosti. Snížení produkce firma dosáhne zpomalením tempa výroby. Odstavení výrobních zařízení nicméně nechystá, sdělila mluvčí huti Barbora Černá-Dvořáková. Firma dočasný pokles výroby zdůvodňuje růstem cen surovin i emisních povolenek CO2 a také dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii, který probíhá za nerovných podmínek. Každá čtvrtá tuna oceli spotřebované v Evropě je vyrobena ve třetích zemích, kde výrobci nemusejí dodržovat žádné emisní limity, ani nejsou součástí programů na snižování produkce CO2.
Předseda Základní organizace OS KOVO v ostravské huti Petr Slanina řekl, že nový vlastník o situaci s odboráři jednal a je skutečně důsledkem stavu na trhu. Skupina Liberty Steel převzala řízení podniku počátkem července, kdy byl dokončen prodej huti původně vlastněné skupinou ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala. Proces prodeje podniku byl složitý a odbory vůči němu měly výhrady. Odboráři se obávali, že prodej může huť trvale poškodit. Při převzetí huti novým vlastníkem ale uvedli, že jejich obavy jsou menší než na začátku prodeje. Ostravská huť má i s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců. Kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, v současnosti vyrábí ročně 2,2 milionu tun.
Podle generálního ředitele ostravské huti Ašóka Patila nebyly poslední měsíce pro ocelářský průmysl v Evropě příznivé a huť na ně musí reagovat dočasným snížením výroby. „Cena poplatků za CO2 jen za poslední rok a půl stoupla o 264 procent, cena rudy se od počátku roku zvýšila o 65 procent, dovoz levné oceli vzrostl o 13 procent a dosáhl čtvrtiny celkového objemu spotřeby oceli v EU. A navíc Evropská komise nyní navýšila kvóty na dovoz oceli o dalších pět procent, navzdory už tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU,“ uvedl Patil.
Podle mluvčí dovoz levné oceli do Evropy vzrostl meziročně na 39,2 milionu tun, přičemž celková spotřeba oceli v EU loni činila 164 milionu tun. „Každá čtvrtá tuna spotřebovaná v Evropě je vyrobena ve třetích zemích, kde výrobci nemusejí dodržovat žádné emisní limity, ani nejsou součástí programů na snižování produkce CO2, tudíž vyrábějí s podstatně nižšími náklady. V prostředí, kde nemáte nastavena stejná pravidla pro všechny účastníky soutěže, je dlouhodobě těžké konkurovat,“ uvedl Patil. Vedení podniku aktuální situaci s odbory konzultovalo. „Bohužel ta situace je špatná, ale je to otázka trhu. Nevnímáme to, že by to byl problém převzetí firmy, ale vnímáme to vyloženě jako problém trhu ve všech evropských hutních podnicích,“ uvedl Slanina. Dodal, že navýšení kvót na dovoz oceli je nepochopitelný krok. „Je to něco, co je proti ocelářství a vnímáme to tak, že asi nějaké jiné lobby zapracovalo. Je to likvidace ocelářství v Evropě,“ míní Slanina.
Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců ostravské huti loni činil téměř 39 200 korun. Huť vyrábí ocel pro stavebnictví, strojírenství i petrochemický průmysl, je českým lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí. Huť nyní patří do skupiny Liberty Steel a je součástí globálního uskupení GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty.
Nový vlastník ve veřejných projevech slíbil investovat do ostravského podniku 750 mil. Kč ročně, tak i přes nepříznivý vývoj čeká ostravskou huť jistě zářná budoucnost.
