Generální manažer BIS – Bank for International Settlements (známa také jako Centrální banka centrálních bank) Agustín Carstens vystoupil na konferenci Central Bank of Ireland 2019 Whitaker Lecture. Pod názvem „Budoucnost peněz a plateb“ Carstens zmapoval dlouhodobou vizi globalistů – totiž získat kontrolu nad celým spektrem mezinárodního finančního systému prostřednictvím postupného zrušení toho, co guvernér Bank of England Mark Carney nazval „hmotným aktivem“, tj. fyzických (hmotných) peněz.
Příběh „budoucnosti peněz“ je takový, že jak BIS, tak MMF aktivně podporují budoucnost bez (hmotných) peněz od doby referenda o Brexitu a od začátku funkčního období Donalda Trumpa. Zde jsou některé odkazy na projevy Christiny Lagarde a Agustína Carstense:
Central Banking and Fintech—A Brave New World?
Winds of Change: The Case for New Digital Currency
Money and payment systems in the digital age
Money in the digital age: what role for central banks?
Ústředním bodem vize plně digitalizované globální ekonomiky je záměr reformovat národní platební systémy. Spojené království používá systém celkového zúčtování v reálném čase (RTGS), který je používán většinou plateb v Británii. Victoria Cleland z Bank of England při mnoha příležitostech zdůraznila, že „základní obnova“ systému se provádí spíše volbou než nutností. To by naznačovalo, že RTGS funguje ve své současné podobě dobře, ale BoE (spolu s Evropskou centrální bankou) má za úkol převzít větší kontrolu nad platebními systémy.
Jak Victoria Cleland potvrdila v několika proslovech, testy na obnoveném RTGS ukázaly, že distribuované účetní záznamy (Distributed Ledger Technology – DLT) mají schopnost se k RTGS v budoucnu připojit. Pozn.: Blockchain je forma DLT. V únoru 2019 Victoria Cleland naznačila, že předchozí záměr dokončit reformu RTGS do roku 2020 byl posunut do r. 2025.
Carstens dále hovořil o tom, jak byla reforma platebních systémů v průběhu desetiletí „vzácná“, s velkoobchodními změnami v povaze peněz „dokonce vzácnější“.
Pokusy o vytvoření nových forem peněz nebo technologie nových způsobů placení se dnes objevují téměř každý týden.
„Nové způsoby placení“ jsou zčásti odkazem na služby, jako je TransferWise, kdož byli průkopníci zavedení účtů bez hranic, které umožňují lidem najednou držet až čtyřicet různých měn se schopností je kdykoli konvertovat. Nové způsoby platby, jako je tato, které se objevily jako reakce na finanční krizi v roce 2008, zcela obejdou bankovky a mince. Peníze mohou být zasílány, přijímány nebo převáděny pouze elektronicky, na rozdíl od bank nebo cestovních kanceláří, které stále nabízejí fyzickou hotovost. TransferWise popisuje svou službu jako „bankovní jistotu na úrovni bank, mínus nejistotu banky“ – což je nepochybně nadsázka. Pokud TransferWise drží peněžní prostředky v bance, zůstává zde riziko selhání banky.
Co se týče „nových forem peněz“, Carstens vysvětluje, že současný systém centrálních bank vydávajících bankovky a komerčních bank poskytující elektronické peníze bude cílem (bude obětí) reformy ve formě nových digitálních měn centrálních bank (CBDC).
CBDC by umožnila běžným lidem a podnikům provádět platby elektronicky s použitím peněz vydaných centrální bankou. Nebo mohou peníze ukládat přímo do centrální banky a používat debetní karty vydané samotnou centrální bankou. Pozn.: Tato inovace by o celý řád snížila rizika možných selhání komerčních bank. Jde nepochybně o promyšlený trik, jak zlomit případný odpor publika a byznys sféry, neboť jde o důležitý detail.
Je zřejmé, že obě tranše reformy – o platebních systémech a o tom, jak jsou používány peníze, jsou v současné době prováděny současně.
Agenti globalistů vždy využívají nástroje postupně, v malých krocích, aby snížili riziko lidového povstání. To samé dělají v případě provádění změn ve finančním systému. Samotná BIS nadnesla toto téma ve své závěrečné čtvrtletní zprávě z roku 2017. Když usilují o další centralizaci hospodářské moci, centrální banky pracují v režimu utajení. S metodou nenápadných nesrozumitelných pozvolných kroků může trvat mnoho let, dokonce i desetiletí, než se plán stane skutečností.
Carstens dále poznamenal:
„Peněžní systém je páteří finančního systému. Než otevřeme pacienta při velké operaci, musíme pochopit důsledky toho, co děláme.“
Zmíněny byly dvě varianty CBDC. První je velkoobchodní varianta, která by se využívala především pro mezibankovní platby. Druhou je retailová CBDC (digitální měna centrální banky), která by byla přístupná veřejnosti.
CBDC by mohla být založena buď na digitálních tokenech nebo na účtech. To by znamenalo, že občané by si mohli otevřít bankovní účty přímo u centrální banky, což dnes není možné a musíte se jen modlit, aby vaše banka při příští finanční krizi nezkrachovala, protože poskytla příliš mnoho úvěrů frackerům, solárníkům, atomové lobby, OKD, EPH a ČEZu.
Ďábelské plány je vždy třeba přisladit:
„Stejně jako hotovost by CBDC mohla být k dispozici 24/7, 365 dní v roce. Na první pohled, není mnoho změn pro nikoho, kdo se zastaví v supermarketu na cestě domů z práce. On nebo ona již nebudou mít možnost volby platit nákupy hotovostí. VŠECHNY NÁKUPY BUDOU ELEKTRONICKÉ.“
To potvrzuje, že pokud se CBDC v budoucnu zavede, bude to mít za následek zrušení fyzických (hmotných) peněz. Každý haléř, který vlastníte, by byl držen uvnitř finančního systému. Globalisté by viděli záznamy o každém nákupu, který provedete. Opoziční politik, který by si zakoupil porno časopis zaměřený na exotické úchylky (byť dnes legalizované), by byl během okamžiku demaskován analytickým softwarem centrální banky a stal by se ihned vydíratelným. To je také dávný sen Chazarské zločinecké organizace – vidět všechny platby všech subjektů v reálném čase.
Výčet výhod nekončí:
A odtud se začínají objevovat rozdíly. CBDC není nutně anonymní, jako je hotovost. A na rozdíl od hotovosti může vynášet úroky nebo naúčtovat úroky.
Pojďme se zabývat každým z nich. Aby globalisté získali plnou kontrolu nad finančním systémem, musí být schopnost občanů anonymně držet své peníze zničena. Dále je zde zřejmá souvislost s plány na zavedení negativních úroků, kdy každý občan i firma, která by držela peníze, by byli trestání negativní úrokovou sazbou. Nějak je třeba zaplatit těch 4.200 miliard dolarů ztrát, které komerční banky vygenerovaly během poslední finanční krize. Pozn.: Pozdější aktualizované výpočty MMF upřesnily výši ztrát na pouze 3.800 miliard dolarů. S pomocí negativních úrokových sazeb, inflace, poplatků a dalších triků jde o (teoreticky) zvládnutelný úkol. V peněžním systému bez (hmotných) peněz by se občané (i firmy) neměli jak bránit.
Hypoteticky lze uniknout do kryptoměn, avšak četné analýzy ukazují, že mnoho kryptoměn včetně slavného BitCoinu je manipulováno čínskými zločineckými organizacemi a čínskými burzami v exilu (v samotné Čině jsou kryptoburzy zakázané). 92 až 95% všech vykazovaných transakcí na čínských burzách v exilu (ale i na dalších burzách) je zcela fiktivních – ve skutečnosti neexistují, burzy je jen předstírají.
Opovážlivost Carstense zašla až tak daleko, že následujícími výroky odhalil hlavní cíl: Vzít komerčním bankám jejich byznys (tj. zničit je). Sen hardcore komunistů by se naplnil: Zbyla by jenom jedna banka – centrální.
Carstens bez okolků navrhuje, aby centrální banky mohly jednoho dne nabídnout depozitní účty a obcházet tak tradiční komerční banky.
A pokud by se bankovní vklady přesunuly do centrální banky, musely by se také „posunout“ půjčky. Úvěrové obchody by převzala centrální banka.
0
