Primární veřejná nabídka akcií (IPO) ohodnotila firmu Lyft na 24,3 miliardy dolarů (558 miliard Kč). Akcie provozovatele pseudo taxislužby se začnou dnes obchodovat na burze a cena jedné akcie byla pro velký zájem stanovena na 72 dolarů, tzn. ve vyšší hladině předpokládaného rozmezí.
Byznys model společnosti Lyft je v podstatě stejný jako jeho konkurenta Uber: Z kolemjedoucích dělá pseudo taxikáře. Tzn. pseudo taxikářem se může stát každý, kdo o sobě prohlásí, že vlastní nebo alespoň disponuje vozidlem a kdo má řidičský průkaz a mobilní telefon. Pseudo taxikářem se tak může stát i ten, kdo prakticky neumí jezdit nebo řídí nebezpečným způsobem (až 85% řidičů běžně nedodržuje bezpečný rozestup za sebou jedoucích vozidel). Některým pseudo taxikářům Lyft dokonce zapůjčí firemní vůz. Výhodou jsou výrazně nižší ceny oproti běžným taxi službám. Pro taxikáře-podvodníky staromódního ražení je také obtížnější naúčtovat si cokoliv, co je napadne.
Potíží s řidiči pseudo taxikáři se je firma dobře vědoma a proto financuje vývoj samořiditelných vozů. Tyto vozy však trpí nekonečnými potížemi. Často nevidí betonové aj. překážky na silnici a najedou do nich v plné rychlosti. Osoby na hranici přechodu si pletou se sloupy veřejného osvětlení atp.
Investorům se velice líbí uvedený byznys model a hospodářské výsledky firmy (ztráta 911 mil. dolarů v r. 2018. total equity: mínus 2,87 miliardy dolarů) považují za vyhovující, proto se nelze divit velkému úspěchu IPO: Dát 24,3 miliardy dolarů za firmu, prodělávající jenom 911 milionů dolarů ročně, odpovídá dnešním poměrům na trzích.
Firma slaví s primární nabídkou úspěch i přes své velké zadlužení, protože investoři si nechtějí nechat ujít možnost mít podíl na jejím očekávaném příštím silném růstu. Předpokladem pro budoucí růst jsou psychologické a sociologické studie naznačující, že generace mileniálů žijících ve velkých městech již z nejrůznějších důvodů neplánuje pořízení vlastního vozu. Těmito důvody mohou být: Naprostý nedostatek parkovacích míst, neschopnost porozumět úředním formulářům (obzvláště v Německu velké procento uchazečů o řidičský průkaz není schopno vykonat testy, protože uchazeči nejsou schopni porozumět úředním formulářům) a tedy neschopnost získat řidičský průkaz, přemrštěné utrácení za předražené tenisky, kdy mileniálům nezbudou v rozpočtu prostředky na pořízení vozu, dále epidemie závislosti na počítačových hrách, kdy mileniálové nechtějí jezdit na výlety, protože chtějí neustále hrát hry. To vše a mnoho dalších důvodů nahrává do plánů společností jako jsou Uber a Lyft.
Zajímavou historickou podobnost mají představy komunistických vůdců v 50. letech minulého století, kdy první tajemník KS SSSR Nikita Chruščov se zanícením vysvětloval západním novinářům, že v Sovětském svazu lidé nepotřebují vlastnit auta, protože politruci mohou jezdit státními služebními vozy a občané mohou používat taxi. Nyní je zcela zřejmé, že Nikita a komunisti byli nedoceněnými vizionáři.
Společnost Lyft oznámila, že prodala přes 32,5 milionu akcií, tedy o něco více, než původně nabízela. Na americké burze NASDAQ se s akciemi firmy bude obchodovat pod symbolem LYFT.
Větší konkurent Lyftu, firma Uber se chystá vstoupit na burzu už v nejbližších týdnech. Podle investičních bankéřů by tato firma mohla být ohodnocena až na 120 miliard dolarů. Uber prodělává 1 miliardu dolarů kvartálně, tzn. generuje 4x větší ztráty než Lyft. 4x větší ztráty si investoři vyložili jako 5x větší tržní kapitalizaci Uberu: 120 miliard dolarů oproti pouhým 24 miliardám dolarů kapitalizace Lyftu. Je to důsledek vzniku nejnovějšího vědního oboru: Aplikované nelineární matematiky záporných čísel.
