Sud Aviation (Aérospatiale)/British Aircraft Corporation (BAC) Concorde byl revoluční britsko-francouzský projekt civilního dopravního proudového letounu s cestovní rychlostí Mach 2. Concorde létající na lince Londýn-Washington přelétával Atlantik během 3 hodin.
Počátek projektu lze datovat do r. 1956, kdy vznikla Supersonic Transport Aircraft Committee (STAC) – studijní skupina, která zkoumala možnosti vzniku nadzvukové letecké dopravy. Vzniklo množství malých prototypů různých firem s delta křídlem, které se jevilo jako nejvhodnější pro dosažení cestovní rychlosti dvakrát vyšší než je rychlost zvuku.
Projekt byl natolik obtížný, nákladný a prestižní, že se na něm podílely britská a francouzská vláda spolu s britskými a francouzskými firmami. Motory Olympus speciálně vyvinuté pro Concorde byly vyráběny v kooperaci Rolls-Royce a SNECMA.
S pojmenováním letounu je spojen zajímavý příběh, kdy francouzské slovo Concorde (svornost) má v anglickém jazyce tvar Concord. Spor o přesnou podobu jména byl vyřešen diplomaticky: Britští představitelé nakonec přistoupili na jméno letounu ve francouzské podobě Concorde, avšak s poznámkou, že „e“ na konci představuje: „Excellence, England, Europe and Entente (Cordiale)“.
Prototyp Concorde uskutečnil první let před 50 lety dne 2. března 1969 z letiště v Toulouse. Letoun měl velmi pokrokovou konstrukci s křídlem ve tvaru dvojité delty, sklopnou přídí pro dobrý výhled pilotů během startu a přistání. Jeho cestovní rychlost byla Mach 2,02 – dvojnásobná rychlost zvuku. Cestovní letová výška byla 15 až 18 km, což znamená, že cestující byli do jisté míry vystaveni účinkům kosmického záření.
Concorde si objednaly letecké společnosti: Air France, BOAC (British Overseas Airways Corporation), Pan Am, Continental, American, TWA, Middle East Airlines, Qantas, Air India, Japan Airlines, Sabena, Eastern, Inited, Braniff, Lufthansa a Air Canada.
V r. 1973, když ropa a letecké palivo (kerosin) zdražily téměř 4 násobně (z 3 dolarů za barel na bezmála 12 dolarů) v důsledku nesouhlasu se sionistickou politikou a následného embarga, bylo leteckým společnostem zřejmé, že Concorde, které již tak mělo 4 až 5 násobně větší spotřebu paliva na hodinu letu, v podmínkách náhle velmi drahého paliva neobstojí v konkurenci s běžnými proudovými dopravními letadly létajícími dodnes rychlostí Mach 0,9. Výsledkem bylo zrušení objednávek většinou vyjmenovaných leteckých společností.
Let s Concorde tak zůstal extravagantním zážitkem pro výstřední milionáře, kteří byli ochotni zaplatit horentní sumu za letenku, aby se z Evropy na východní pobřeží USA dostali za 3 až 3,5 hodiny letu a obdrželi certifikát, potvrzující, že pasažér letěl rychlostí Mach 2 (touto rychlostí jinak krátkodobě létají moderní bojové stíhací letouny).
V okamžiku překročení rychlosti Mach 1,0 dochází ke zvláštnímu aerodynamickému jevu, kdy vznikne rázová vlna:
Letouny Concorde byly velmi bezpečné a létaly bez nehody až do případu, kdy v r. 2000 upadlý kovový díl z jiného letounu startujícího před Concordem prorazil pneumatiku startujícího Concordu. Kusy zničené pneumatiky prorazily palivovou nádrž a vytékající palivo způsobilo požár. Concorde se zřítil a zahynuli všichni pasažéři i possádka na palubě.
Dnes najdeme letouny Concorde jenom v muzeích a vystaveny poblíž letišť. Vzhledem k vysokým provozním nákladům se zatím neobjevil žádný následovník.
Mnoho letišť zakázalo provoz letounů Concorde z důvodu vysokého hluku. Ze zbývajících destinací se stala populární linka Paříž – Rio de Janeiro. Dobový plakát:
Několik nezapomenutelných fotografií:
Fotografie: Veřejná doména, Wikipedia, Sud Aviation (Aérospatiale), British Aircraft Corporation (BAC)
