Experti Mezinárodního měnového fondu (MMF) prozradili, jaké fantastické možnosti by umožňoval svět bez hotovosti (bez bankovek a mincí):
„Ve světě bez hotovosti by neexistovala žádná hranice, za kterou by dále nešlo snížit sazby. Centrální banky by mohly úrokové sazby snížit například z 2% na -4 % v případě, kdy by se opět dostavila hluboká krize. Pokles úrokových sazeb by se následně přenesl na bankovní depozita, úvěry a dluhopisy. Bez hotovosti by museli střadatelé platit bankám za uložení svých peněz v bance – platili by negativními sazbami, tzn. rostla by atraktivita spotřeby a investic, čímž by docházelo ke stimulaci ekonomiky“.
Pro veřejnost bez průpravy na VŠE tento brilantní plán MMF vysvětlím na příkladě:
Centrální banky by opět provedly to, co provedla americká centrální banka v r. 1929 a v následujících letech: Snížily by množství peněz v oběhu např. o 51%.
Výsledkem by byl extrémní ekonomický kolaps. Firmy by neměly na splátky úvěrů, na mzdy, neměly by čím zaplatit za dodávky subdodavatelům. Občané by neměli za co kupovat auta, byty atd. Experti centrálních bank by s jistým zpožděním poznali, že „se opět dostavila hluboká krize“. Určité zpoždění je nezbytné, aby lépe informované skupiny mohly skoupit co nejvíce aktiv (akcie, nemovitosti atd.) za poloviční ceny. Samotný nákup aktiv za tragicky nízké ceny by neměl smysl a nepřinesl by žádoucí zisk. Je proto potřebné v následujícím kroku provést úkony směřující ke všeobecnému zvýšení cen všech aktiv. Prvním úkonem je zvýšit množství peněz v oběhu (slangově zvané „tištění peněz“). Tento první úkon nemusí být až tak snadný, jak se zdá. Jedna věc je „natisknout“ peníze a zcela jiná věc je přimět nebo přinutit firmy a občany, aby si je půjčili. Nově „natištěné“ peníze se totiž uvádějí do oběhu prostřednictvím úvěrů. A je dost obtížné přimět firmy, aby si půjčovaly, platily za úvěr úroky a investovaly do aktiv, jejichž ceny každý týden klesají (během krize) o několik procent. V takové situaci je totiž výnosnější držet peníze, než investovat a podnikat.
Zde je moment, který experty MMF přivedl na myšlenku firmy a občany přinutit (namísto přimět). Každý, kdo bude držet peníze (úspory) v bance, bude potrestán. Nikoliv odnětím svobody, ale pokutou v podobě negativní úrokové sazby. Každý kdo spoří, bude platit pokutu bance. Tato inovace není zcela nová, protože několik evropských zemí je již několik let v popisovaném režimu. Experti MMF by rádi nápad s negativními úrokovými sazbami spojili s myšlenkou celého světa bez hotovosti (ve smyslu bankovek a mincí).
Donutit vlády a centrální banky všech zemí, zrušit hotovost (ve smyslu bankovek a mincí) však není snadné. Takový cíl je splnitelný buď nějakou formou „světové vlády“, o které globalisté již dlouho sní nebo pomocí výhrůžek bombardováním a zničením země. Tzn. kdyby se např. Spojené státy uchýlily k tomu, že místo vyhrožování dosavadním cca 9 zemím a několika stovkám institucí a firem, by vyhrožovaly bombardováním a zničením 190 zemím nebo rovnou bombardováním celého světa. Možný je i méně násilný postup, kde by do centrálních bank infiltrovali agenti pověření agendou zrušení hotovosti (bankovek a mincí). Obejitím zákonodárců by jednoduše zrušili bankovky a mince nebo je stáhli z oběhu.
Zde je vhodné poznamenat, že plány MMF a globalistů výrazně narušil nástup kryptoměn. Ačkoliv kryptoměny existují pouze v nehmotné podobě (nejsou to bankovky ani mince), umožňovaly by investorům, firmám, občanům, střadatelům únik z prostředí s negativními úrokovými sazbami. Než platit „pokuty“ bance za to, že spoříte a s nemožností mít v pancéřové schránce zamknuté bankovky (bankovky by byly zakázané nebo prohlášené za neplatné, eventuálně by již ani neexistovaly), firmy a široká veřejnost by se mohly uchýlit k držení kryptoměn. Banky nemají moc nad kryptoměnami a nemají technickou možnost požadovat negativní úrokové sazby po držitelích kryptoměn. K držení kryptoměn totiž není potřeba mít bankovní účet. Kryptoměny tak trochu paradoxně mohou hrát roli nouzového substitutu bankovek a mincí.
Zde je zřejmé, že pro přinucení investorů, firem a obyvatelstva k vyšší míře investování a utrácení je nutné splnit několik kontroverzních předpokladů a i po jejich případném splnění zde stále není jistota, že podnikatelský svět prostě jen neupadne do pasivity a nulového stavu na účtech.
Experti MMF proto celou myšlenku světa bez hotovosti posunuli o jeden zcela nový prvek (který doposud nebyl použit) vpřed. Je naznačen v textu: „… Pokles úrokových sazeb by se následně přenesl na bankovní depozita, úvěry a dluhopisy …“
Text naznačuje, že by banky prostřednictvím zmíněného „přenesení“ platily dlužníkům za to, že si půjčili v bance peníze nebo prodali bance své vlastní dluhopisy.
Zní to velice lákavě, avšak až k tomu dojde, bude v tom opět „háček“. Tak jako miliardové dotace na nepotřebné stavby a na sledování stěhovavého ptactva i tato novinka bude jenom pro někoho.
Svět bez bankovek a mincí má ještě jeden aspekt, zatím popisovaný pouze ve sci-fi literatuře: Disident? Kritik režimu? Protestujete proti nekonečným válkám? Kliknutím na jednu ikonu budou moci být disidentům, kritikům a všem podezřelým osobám smazány/zmrazeny jejich bankovní účty. Bez peněz na bankovním účtě a bez bankovek budou muset svůj útěk financovat jako za 2. světové války: rozdáváním krabiček cigaret, popřípadě jako ve starověku: rozdáváním úlomků zlata a stříbra. Nebo naopak velmi futuristicky: kryptem.
Shrnutí: Až se (jako sama od sebe) „dostaví“ krize, MMF bude propagovat a tlačit negativní úrokové sazby. Nejprve pro střadatele a následně možná i pro dlužníky. Ale ty nebudou pro všechny. Jenom pro kamarády. A bankovky a mince zakázat, jinak ….
Procentuální míra celkové hodnoty bankovek a mincí v oběhu vůči HDP dané země
