Americký obchodní řetězec Target použil u své mobilní aplikace prvky primitivní umělé inteligence (AI – artificial intelligence): Aplikace pro mobilní telefony zobrazuje uživatelům skvělé ceny u nejrůznějšího zboží např.: LED TV, vysavačů, dětských autosedaček atd. Jakmile je potenciální zákazník nalákán a přiblíží se k obchodu, aplikace detekuje polohu nalákané osoby a při přiblížení k obchodu zvedne cenu např. o 100 dolarů. Původně velmi lákavá cena za 55 palcovou LED TV Samsung se tímto způsobem náhle zvýší ze 499 dolarů na 599 dolarů a dětská autosedačka při zákazníkově přiblížení magicky zdraží o 72 dolarů atp. Při testech tento primitivní AI trik odhalila místní televizní stanice KARE-TV. Aplikace ještě na parkovišti u hypermarketu ukazuje super ceny, po vstupu do obchodu ceny skokově vzrostou a po odchodu zpět na parkoviště má všechno zboží opět super ceny.
Jedná se o typickou ubožáckou ukázku použití tzv. umělé inteligence v softwaru pro mobilní telefony. Vyrojily se stovky podobných deceptivních aplikací, kde jsou použity 2, 3 sady jednoduchých statistických funkcí, aby uvedly v omyl nebo rovnou oklamaly potenciální zákazníky. Aplikace řetězce Target patrně vychází z poznatků, kolik procent obyvatelstva je excesívně líných a i po náhlém zvýšení ceny po přiblížení k obchodu nebudou ochotni jít jinam (z důvodu své lenosti). O schopnosti nalákat většinu populace na super ceny není nutné diskutovat a jistě není nutné provádět specificky zaměřené testy.
Role statistiky a psychologických experimentů
Určité skupiny mezi elitami např. scientologové, členové spolku lebek se zkříženými hnáty atp. již léta využívají při svém rozhodování statistické poznatky a výsledky nejrůznějších psychologických aj. experimentů a testů. Např. před lety se testováním na širokém vzorku populace potvrdilo, že přesně 24% obyvatelstva není schopno rozlišit mezi chutí Coca-Coly a Pepsi. Tohoto zajímavého poznatku se hned chopily významné nadnárodní potravinářské korporace a začaly provádět tzv. „optimalizaci“ produkovaných potravin. Optimalizace spočívá v nahrazení přírodních surovin různými chemickými náhražkami, nejrůznějším odporným slizem atp. V praxi je využíván poznatek, že postačující procento populace (postačující pro dosažení akceptovatelných tržeb) není schopno poznat, že příjemná chuť potraviny se změnila v odpornou chuť.
Co to znamená v praxi? Potravinářské společnosti se smířily s faktem, že XX % obyvatelstva pozná, že produkt se změnil v ubohou náhražku. Společnosti s tím počítají a pro dosažení žádoucích tržeb jim postačuje přesně ta část populace (oněch 24%), která nic nepozná a stále kupuje.
Díky dalším testům mají nyní managementy k dispozici statistiky, které potvrdily, že pokud se změna od příjemné chuti na odpornou chuť provede v 6 malých postupných krocích, vysoké procento populace si nepovšimne rozdílů mezi jednotlivými malými kroky „optimalizace“. A po roce a půl a šesti provedených optimalizacích si tato část populace není schopna vybavit původní příjemnou chuť. Konečnou (aktuální) odpornou považují za originální-původní.
Popsanou metodu masívně využívají např. čokoládovny dodávající zboží do slovanských zemí. Původně se zde pro výrobu čokolády používala africká surovina – africké kakaové boby. Čokoláda z nich má lahodnou chuť, obzvláště v kombinaci s mléčnými surovinami. Postupnými kroky byla do čokolád, pralinek, dortů atd. prodávaných ve slovanských zemích přidávána jihoamerická surovina – jihoamerické kakaové boby, které mají dost odlišné chemické složení. Čokoládu z jihoamerické suroviny poznáte okamžitě – má odpornou pachuť. Poznáte ji i za dalších 15 minut, kdy část populace postihnou křeče v oblasti žaludku. Optimalizace se dále umocnila nahrazením mléčných surovin (mléčného prášku, smetany atd.) syntetickým (chemicky vyrobeným) materiálem – tzv. hydrogenovaným tukem (jde o nevábný chemický proces). Managementy potravinářských firem předem věděly, že vysoké procento populace ani nepozná, že lahodná čokoláda byla postupně nahrazena odpornou čokoládou z jihoamerické suroviny a chemicky vyrobených náhražek. Drzost těchto kreatur nemá žádné limity, proto se odporné čokolády vyrobené z náhražek ještě navíc zdražily o 100-200%. Když podobný trik zkusil Ritter v Německu, okamžitě se na něj snesla palba kritiky ze spotřebitelských testovacích časopisů. Ritter se chabě bránil, že „jen část africké suroviny nahradil (odpornou) jihoamerickou a že pro německý trh vlastně ani tak moc ne“. To se však týkalo výrobků pro Německo. Výrobky určené pro slovanské země jsou zcela jiná kapitola.
Co je na tomto neblahém vývoji nejzajímavější, že mládež, která nikdy v životě nezažila, neochutnala lahodnou čokoládu z africké suroviny a z mléčných surovin, lajkuje zmíněné odporné výrobky z náhražek, vyjadřuje bezvýhradné nadšení, uděluje 5 hvězd a jako perla: V ekonomických novinách se majitelé cukráren z nové generace veřejně chlubí, že všechny své výrobky vyrábí výhradně z jihoamerické suroviny. Jako kdyby se luxusní kavárna vychloubala, že vše je z „opravdové, poctivé a 100% Melty“.
Závěr: Činovníci s rozhodovacími pravomocemi dobře vědí, že se pokaždé najde určité procento populace, které nepozná, že vývoj směřuje k horšímu stavu.
