Známý propagátor násilných vojenských akcí, nekritický obdivovatel a podporovatel sionistického režimu provádějícího etnické čistky* vůči původnímu sémitskému obyvatelstvu, touto dobou poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost – John Bolton na tiskové konferenci ukázal všem přítomným novinářům svůj poznámkový blok s ručně zapsanými poznámkami:
- Afghánistán – Vítáme rozhovory
- 5.000 vojáků do Kolumbie
Taková neomalenost má 2 možná vysvětlení:
- Jedná se o podstrčení falešné informace novinářům ze lžimédií.
- Nejedná se o falešnou informaci. V tom případě se však John Bolton dopustil závažného trestného činu: Vyzrazení státního/vojenského tajemství, jinými slovy porušení OPSEC (operational security). Největším nepřítelem arogantních osob je jejich vlastní arogance.
Poznámka o rozhovorem v Afghánistánu má souvislost s faktem, že po 18 letech nepřetržitých vítězství spojeneckých vojsk (včetně českých jednotek) se spojencům nepodařilo v Afghánistánu dosáhnout ničeho. Kromě zabití několika desítek tisíc civilistů a tzv. „nepřátelských bojovníků“ a vystřílení několika miliard kusů munice (viz zpráva GAO), se (jak poznamenali zahraniční novináři) zdařil pouze částečný pokrok v nastolení ženských práv v Kábulu a to je zhruba vše. Tedy kromě znovuobnovení masové produkce opia, kterou předtím Tálibán zakázal. Americká vláda se nyní pokouší vycouvat z Afghánistánu a přitom si „zachovat tvář“. Současnou prioritou v Afghánistánu jsou proto přímé i nepřímé zprostředkované rozhovory s Tálibánem.
Vojenským analytikům na celém světě vrtá hlavou, jak je možné, že špičkově vycvičenou a tajnými zbraněmi vyzbrojenou hitlerovskou armádu, včetně fanaticky odhodlaných jednotek SS, dokázala Amerika porazit během 11 měsíců od vylodění v Normandii a proč několik tisíc tálibánců, kteří jsou často tak chudí, že nemají ani na sandály a vyzbrojeni jsou 35 let starými Kalašnikovy, nedokázala Amerika porazit ani během 18 let války s naprosto drtivou technologickou převahou: s průzkumnými satelity, stealth bombardéry, GMLRS naprosto přesně zasahujícími cíle ve vzdálenosti 70 km, drony, laserem naváděnými bombami a řízenými střelami atd. Podle zprávy GAO (obdoba českého NKÚ) potřeboval v průměru každý americký voják vystřílet 253.000 kusů munice z automatických pušek, kulometů atp., aby se mu podařilo zabít jednoho nepřátelského bojovníka. Tzn. musel vystřílet cca 8.433 standardních 30 ranných zásobníků. V podstatě každému americkému vojákovi hrozilo, že dříve omdlí nebo umře vysílením, než se mu podaří zasáhnout jednoho nepřátelského bojovníka.
Poznámka o „5.000 vojácích do Kolumbie“ je typickou ukázkou způsobu uvažování špiček americké administrativy: Kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes veřejně prohlásil, že netuší, proč John Bolton ukazuje novinářům takové poznámky.
Americká administrativa evidentně zapomněla konzultovat takovou maličkost, jako je přítomnost cizích vojsk na kolumbijském území, s kolumbijskou vládou. Úvahy a poznámky o americkém vojsku v Kolumbii mají zcela zřejmou souvislost se složitou politickou a velmi vážnou ekonomickou situací ve Venezuele, jinými slovy: americká administrativa usiluje o státní převrat ve Venezuele.
Venezuela má nyní 2 prezidenty: Nicolase Madura – zvoleného ve volbách a Juana Guaido, který se prohlásil prezidentem – Paul Craig Roberts upřesnil: „Byl jmenován Washingtonem“. Není to tak pokrokové, jako v Libyi, která po „osvobození a nastolení demokracie“ má 3 vlády, nicméně situace se může zvrhnout v občanskou válku nebo zahraniční vojenskou intervenci.
Dosavadní venezuelské vlády uplatňovaly sociální politiku zaměřenou na odstranění negramotnosti a spolupráci se zeměmi BRICS. Ekonomická politika však byla katastrofická: Potraviny a benzín byly silně dotované, tzn. podloudníci skupovali ve Venezuele levné potraviny a benzín a zboží pašovali do Kolumbie. V důsledku toho je ve Venezuele velký nedostatek potravin a jako světová rarita: V zemi, s největšími zásobami ropy na světě, není dost benzínu.
Naprostou ekonomickou katastrofou však byly metody nám známé z dob socializmu: Vláda určovala výrobním podniků, za kolik mají prodávat vyrobené zboží. Ceny byly určené tím způsobem, že by většina podniků zbankrotovala během několika dnů nebo týdnů. Ředitelé firem, kteří se nepodřídili, byli zatčeni. Za takové situace mnoho domácích podniků i filiálek zahraničních firem raději zavřelo továrny a pracovníky poslali domů. Výsledkem je, že 98% zahraničních příjmů Venezuely pochází z exportu ropy a pro vyrovnaný státní rozpočet Venezuela potřebuje, aby celý rok byly světové ceny ropy na úrovni 115-135 dolarů (v současnosti však oscilují kolem 60 dolarů za barel). Inflací zničený bolívar byl nahrazen novým bolívarem soberano, který se však vydal stejnou cestou, jako starý bolívar a inflace pro celý r. 2019 je odhadována na cca 10.000.000%. Minimální měsíční mzda ve Venezuele je 18.000 bolívarů soberano, což je zhruba 6 dolarů (nejedná se o překlep). Kromě ropy, která je největším lákadlem pro zahraniční interventy, je proto fantasticky atraktivní i levná venezuelská pracovní síla.
Pokud tedy Boltonovy poznámky nebyly blafem, americká administrativa se připravuje na další válečné dobrodružství. Vítězství amerických vojsk nemusí být tak snadné, jako když U.S. Marines dobývali Grenadu. Oproti 20 policistům na Grenadě, americká vojska mohou čelit půlmilionové venezuelské armádě vyzbrojené moderními zbraněmi a podpoře poloviny obyvatelstva, které se těší prezident Nicolas Maduro.
*Pozn.: Definice etnických čistek v dokumentech OSN:
„rendering an area ethnically homogeneous by using force or intimidation to remove persons of given groups from the area“
„a purposeful policy designed by one ethnic or religious group to remove by violent and terror-inspiring means the civilian population of another ethnic or religious group from certain geographic areas”
Obrázek: 5.000 troops to Colombia
Obrázek: Moderní protiletadlový a protiraketový mobilní systém dalekého dosahu S-300VM venezuelské armády – letová rychlost řízené střely činí Mach 7,5
