Význam DNA se zdá být nad rámec prostého fyziologického vývoje původu komunikace a jazyka.
To, že lidstvo má mnoho společného s opicemi, bylo potvrzeno četnými genetickými analýzami DNA. Původ druhů a jejich vývoj v průběhu času, popsaný před zhruba 160 lety Charlesem Darwinem, je nyní široce přijímán, přestože existuje opoziční skupina náboženských darwinistů.
Zděděné gesta
Nejen naše genetické a biochemické funkce jsou výsledkem našeho vývoje od lidoopů (včetně goril, orangutanů a šimpanzů), ale i naše způsoby komunikace, jak naznačují experimentální pozorování. Tato hypotéza bylo popsána v nedávném výzkumném dokumentu, publikovaném v žurnálu Animal Cognition (V. Kersken a další, 8. září 2018, https: //doi.org/10.1007/&10071-08-1213). Autoři poukazují na to, že „velcí lidoopi všech druhů – lidské i opice – komunikují pomocí kombinace různých druhů signálů: zpěvu, gest, výrazů obličeje, póz těla a dokonce i rdění se studem, mohou přenášet informace mezi jednotlivci. U lidí se však jazyk (ať už mluvený nebo psaný) jeví jako zásadně odlišný systém komunikace. Ačkoliv velcí lidoopi neumí řeč, přesto mají velký repertoár více než 60 různých gest, používaných pro každodenní komunikaci. Opice používají gesta flexibilně a záměrně. Gesta jsou považována za běžná napříč všemi druhy lidoopů. To vedlo k závěru, že tento soubor 60+ gest, používaných lidoopy mezi sebou, je (nikoliv lidským) systémem komunikace. Mimo to však bylo naznačeno, že lidský jazyk může pocházet z této skupiny gest. Profesor Michael Tomasello z Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku napsal knihu nazvanou „Původy lidské komunikace“ (M.I.T.Press 2018). Dr. Hewes a spoluautoři publikovali v roce 1973 dokument nazvaný „Komunikace primátů a původ jazyka v gestech“ (Current Anthropology, 14: 5-24). A Dr. Hobaiterová a Byrne publikovali „Lexikon významu šimpanzích gest“ (Current Biology 2014, 24: 1596-1600).
Kojenci
Zaměřme nyní pozornost na lidské kojence. Děti potřebují čas na to, aby se naučily lidskou řeč – mluvený jazyk. Typické lidské dítě používá řadu gest až do věku 1 nebo 2 jako prostředek komunikace s dospělými a mezi sebou, než se naučí a začnou používat lidskou řeč. Která a kolik gest používají kojenci a kolik z těchto gest je společných s gesty, používaných velkými lidoopy? Srovnávací studii provedla mezinárodní skupina ze Skotska, Ugandy, Německa a Švýcarska vedená Dr. Catherine Hobaiterovou ze Skotska. Studie s názvem “Evolving the Study of Gesture” byla publikována ve zvláštním vydání časopisu Animal Cognition (viz výše).
Skupina vědců zaznamenávala gesta skupiny sedmi dětí ve věku 315-421 dnů v Ugandě v přirozeném prostředí, stejně jako 6 dětí ve věku 343-642 dní v Německu také v přirozeném prostředí. Zaznamenali všechna gesta, kterými tyto děti komunikovaly. Vědci zjistili, že děti používají 52 zřetelných gest. Pro srovnání analyzovali gesta, která používají šimpanzi ve věku od 12 měsíců do 51 let. Vědci zjistili, že z 52 gest používaných dětmi je 46 gest taktéž přítomno v repertoáru šimpanzů! Jak autoři studie poznamenali: „Stejně jako šimpanzi, lidští kojenci používali gesta nejenom jednotlivě, ale i v sekvencích a konkrétní gesta používali flexibilně k dosažení různých cílů.“
Všechna gesta obsahovala informaci a měla smysl. Některá gesta, jako je mávání rukou, pozdrav nebo vyjádření sbohem, byla pozorována pouze u lidských kojenců a nikoliv u opic. A lidská batolata se vyjadřovala mnohem víc než šimpanzi. Nicméně skutečnost, že děti používají 89% gest společných s gesty šimpanzů, dokazují, že máme společné evoluční dědictví.
Jak napsala Naia Carlos ve svém sloupku Nature World News ze dne 13. září 2018, tým autorů doporučuje další studie s větším souborem dětí, stejně jako zařazení dalších druhů lidoopů do pozorování např. bonobů, o nichž se předpokládá, že jsou ještě bližší ve srovnání s lidmi než šimpanzi. Nyní se zdá, že jsme naše gesta zdědili od lidoopů a je zřejmé, že význam DNA je nad rámec prostého fyziologického vývoje co se týče původu komunikace a jazyka.
Zdroj: The Hindu
