V nedávném článku publikovaném v Indickém žurnálu News18 prominentní americká bioložka Nina Federoffová propagovala používání geneticky modifikovaných plodin (GMO) a vyzývala indickou vládu, aby povolila používání Bt potravinářských plodin obsahujících toxické proteiny s odůvodněním, že GMO plodiny budou odolnější proti klimatickým změnám. Dr. Federoffová však opět opomněla sdělit čtenářům, proč se společnost Monsanto neodvažuje nabízet ve vlastních podnikových jídelnách svým zaměstnancům potraviny z GMO plodin (které má Monsanto patentově chráněné).
V reakci na článek Federoffové uskutečnil Colin Todhunter rozhovor s aktivistkou Arunou Rodrigues na téma bezpečnosti GMO plodin a jejich údajné ekonomické výhodnosti.
Colin Todhunter: Aruno, jaký je Váš názor na výroky Dr. Federoffové?
Aruna Rodrigues: Nina Federoff je dlouhodobou propagátorkou GMO plodin. Naposledy se v roli vědecké poradkyně Hillary Clintonové pokoušela radit indické vládě a přimět ji k vydání povolení prodávat a pěstovat Bt baklažán v Indii.
CT: Federoffová je vysoce postavená vědkyně. Jak vážně brali její rady vládní představitelé?
AR: Její rady byly jednoduše ignorovány tehdejším ministrem pro životní prostředí a lesy Jairam Rameshem. Ministr inicioval zřízení komise a nařídil veřejné slyšení v této záležitosti. Jeho následné rozhodnutí odmítnout udělení povolení ke komercionalizaci Bt baklažánu bylo podloženo stanovisky sdělenými několika mezinárodními vědci, kteří poukázali na nebezpečí Bt toxinů pro životní prostředí a pro lidský organismus, zejména co se týče účinku toxických Bt proteinů na lidská střeva.
CT: A byly nějaké další důvody pro zamítnutí Bt baklažánu?
AR: Hrozba genetické kontaminace byla hlavním bodem obav. Indie je zemí původu baklažánu s jeho největší genetickou biodiverzitou. Jeden z angažovaných expertů profesor Andow vyslovil hypotézu, že Bt baklažán v případě zavedení by stejně selhal během 4 až 12 let a to z důvodu rozrůstající se rezistence škůdců, bakterií a plevele na GMO plodiny.
V Indii široce zavedená BT bavlna skončila naprostou katastrofou. Zemědělci nakoupili drahé osivo, během několika let si místní škůdci, plevel a růžoví červi vyvinuli rezistenci proti jedům obsaženým v Bt bavlně a výsledkem byly desetitisíce sebevražd zemědělců zapojených do byznysu s Bt bavlnou.
Podobným fiaskem skončila geneticky modifikovaná HT hořčice. Propagátoři dodali úřadům zfalšované testy z terénu, které měly za účel prokázat lepší parametry geneticky modifikované hořčice. Ve skutečnosti geneticky modifikovaná hořčice nemá lepší parametry než přírodní hořčice. Nicméně regulátoři se dostali do postavení konfliktu zájmů: Nejprve se stali propagátory GMO, následně financovali tuto adventuru ze státních prostředků a poté se stali regulátory.
25 let oficiálních dat z USA podává reálný obraz o efektivitě GMO plodin: Neřešeitelné problémy s výskytem super plevelů a škůdců odolných i proti Bt toxinům obsaženým v plodinách, následná nezbytnost nekonečně vzrůstající spotřeby nových a ještě více nebezpečnějších pesticidů a to vše při stále stoupajících nákladech pro zemědělce. V souhrnu GMO plodiny neposkytují vyšší ziskovost oproti kvalitním vyšlechtěným přírodním odrůdám plodin.
Zdroj: Global Research
