Státní energetická společnost ČEZ prošla několika obdobími, kdy nejvyšší managementy nakupovaly nesmyslná „aktiva“, navíc v zemích, kde je problematická vymahatelnost práva. Celá odborná veřejnost vyjma ignorantů je již nejméně od ledna 2011 srozuměna s objevem nového velmi levného bezemisního zdroje energie, přesto se managementy ČEZu z nějakých záhadných důvodů rozhodly kupovat velmi riskantní solární a větrné parky v zahraničí. Vše to působí dojmem, jako kdyby „provize“ za prodej těchto nesmyslných „aktiv“ skončily nejenom u zprostředkovatelů těchto prodejů.
Jistě, je rozdíl mezi objevem nového zdroje energie – fyzikálním jevem a mezi vývojem hardware, které tento nově objevený fyzikální jev dokáže prakticky zužitkovat. Od objevu fyzikálního jevu k použitelnému hardware často vede dlouhá a trnitá cesta. Přesto, špičkový management má povinnost hledět dopředu a číst zprávy špičkových analytiků – ne těch, kteří čtou staré kvartální výsledovky, ale těch kteří analyzují R&D.
Management ČEZu neměl špičkové analytiky, neměl ani špičkové persony v managementu. Celý 500 miliardový ČEZ (měřeno tržní kapitalizací) vede bývalý nákupčí uhlí z tragické firmy Tchas. Mohl snad někdo čekat víc?
Oficiální zpráva:
„Prodejní cena je nižší než hodnota nákladu vyřazení předmětných aktiv z konsolidace skupiny ČEZ,“ uvádí mluvčí ČEZ Alice Horáková s tím, že proto je nutné vytvořit opravnou položku. Ve zprávě o hospodaření ČEZ za prvních devět měsíců je pak uvedeno: „K datu klasifikace na aktiva držená k prodeji bude zaúčtována opravná položka. Aktuální předpoklad výše opravné položky činí 8,1 miliardy korun.“
Vytvoření opravné položky zasáhne zisk polostátního energetického kolosu. „Tvorba opravných položek je součástí výkazu zisku a ztráty za účetní období, tedy ovlivní čistý zisk skupiny ČEZ za čtvrté čtvrtletí 2020,“ říká Horáková.
Podobně se vyjadřuje i analytik starých kvartálních výsledovek z J&T Banky a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr, podle něhož jsou „důsledky v tomto okamžiku účetní. Pro akcionáře je rozhodující, že to nebude mít vliv na upravený čistý zisk, který je očištěný o účetní operace.“Za odepsáním hodnoty investice stojí několik faktorů. „Očekávaná tvorba opravné položky je důsledkem historického vývoje měnového kurzu rumunské měny vůči koruně a negativních regulatorních zásahů v Rumunsku v minulosti (zejména zásahů do regulace obnovitelných zdrojů),“ dodává Horáková. Samotný ČEZ ve zprávě o hospodaření uvádí, že kumulovaná ztráta z kurzových přepočtů je 5,5 miliardy korun.
Rumunsko navíc v minulosti omezilo státní podporu větrnému parku ČEZ, jehož výkon je 600 megawattů. To z něj činí největší evropský větrný park, který není na moři.
K omezení státní podpory došlo prostřednictvím takzvaných zelených certifikátů. Rumunská vláda totiž snížila jejich cenu a rovněž pozastavila příděl části certifikátů. ČEZ tak za vyrobenou elektřinu inkasoval méně peněz. „Způsobilo to, že návratnost byla nižší, než se očekávalo na začátku investice,“ upozorňuje Šnobr.
Tak či onak, poté co firmy provozující větrné parky zbankrotují, rezavějící šrouby držící lopatky větrníků budou v budoucnu ohrožovat okolí zřícením celých struktur větrníků – jako se již stalo v Severním moři a v USA. Likvidovat tuto technologii z předminulého tisíciletí bude muset opět stát na náklady státu. Větrníky spolu se setrvačníky, které financuje Škoda Auto, skončí v muzeu zoufalých pokusů lidstva řešit ekologické hrozby.
Fotografie: 14.000 opuštěných rezavějících větrníků v USA ohrožuje své okolí. Zkrachovalé provozovatele nelze dohledat, ani přinutit k odstranění této bezpečnostní hrozby.
