Zmrazení české ekonomiky ochromilo nejen hotely, aerolinie či automobilky, ale rovněž makléřské finanční sítě, které prodávají životní pojištění. Výsledkem byl propad v úpisu životního pojištění, jehož objem se podle dat České asociace pojišťoven v prvním pololetí meziročně snížil o 20 procent na zhruba 7 miliard korun. Zájem také srazila vzrůstající finanční gramotnost české populace. Čím dál tím více lidí chápe neatraktivnost ročních výnosů v řádu 0,74% v porovnání s inflací 2%.
„Nesjednávaly se nové pojistky, protože pojišťovny jsou závislé na finančních sítích. Během koronaviru se však lidé nechtěli scházet,“ upozorňuje dopad celosvětové pandemie na trh zakladatel a šéf společnosti Mutumutu Jindřich Lenz.
Podobně se vyjadřují i další lidé z oboru. „Většina životního pojištění nebyla uzpůsobena pro sjednávání na dálku a vyžadovala osobní kontakt, který byl, ať již vládními opatřeními, nebo pocity jednotlivých lidí, omezen,“ dodává Vladislav Herout, ředitel produktového managementu finančně poradenské společnosti Broker Consulting. Vedle objemu předepsaného pojistného klesl také počet běžně placených smluv, a to o více než deset procent. Jednorázově placené smlouvy se meziročně propadly dokonce o téměř čtvrtinu. Počet samotných smluv pak klesl o zhruba čtrnáct procent na 209 tisíc.
Podle Herouta je však hlavním důvodem masivního propadu to, že Češi považují životní pojištění za produkt, který je zbytný. „V krizích bývá často jako první rušeno nebo je jeho pořízení odkládáno,“ uvádí Herout. V letošním roce tak pojišťovnám hrozí propad v životním pojištění. „Očekával bych pokles nových pojistek životního pojištění o pět až deset procent,“ uvádí Vratislav Hybner, předseda představenstva pojišťovacího makléře IMG. K celkovému poklesu nové produkce pravděpodobně dojde i podle Herouta.
