Španělská vláda chce v ekonomickém boji proti epidemii nasadit zbraň vysokého kalibru – zavedení základního nepodmíněného příjmu (Basic Income), které má pomoci všem sociálním vrstvám. Podle tamější ministryně hospodářství nepůjde jen o nástroj na zvládnutí současné situace. Základní příjem má fungovat i po pandemii.
Nadia Calviño, španělská ministryně hospodářství, v neděli promluvila na televizní stanici La Sexta. Mimo jiné zmínila, že španělská vláda podniká kroky k uzákonění univerzálního základního příjmu. Chce tak pomoci rodinám zasaženým epidemií ze všech sociálních a demografických vrstev.
„Provedeme to co nejdříve. Chceme, aby to bylo užitečné nejen pro tuto mimořádnou situaci, ale aby to fungovalo i po ní,“ uvedla ministryně v televizi.
Myšlenka se zatím nachází v rané fázi a není jasné, jak by španělský systém základního příjmu měl vypadat, ani kdy se ho Španělé dočkají. V principu jde ale o to, že by vláda poskytla občanům měsíční platby bez jakýchkoli podmínek. Vyplácená částka se může lišit v závislosti na demografických faktorech, jako je věk.
Pokud by nepodmíněný základní příjem skutečně vešel v platnost, stalo by se Španělsko první evropskou zemí, kde by toto opatření začalo plnohodnotně fungovat. Přitom, jak píše Forbes, nejde o nijak novou myšlenku, o principu základního příjmu se uvažovalo již v 16. století.
Guy Standing, profesor na londýnské univerzitě SOAS, říká, že zatímco dříve byl model univerzálního základního příjmu ve Španělsku žádoucí, nyní je nezbytný. Standing tvrdí, že neoliberální struktury španělské politiky a soukromé a podnikové zadlužování vedly ke vzniku křehké ekonomiky, pro kterou může mít i malý hospodářský pokles obrovské následky. Jedno je však nesporné: Kdyby např. úroveň nezaměstnanosti dosáhla, řekněme 60%, Basic Income by byl pro vlády nejschůdnějším a nejrychlejším řešením katastrofické situace.
Šťastní, zdraví, ale bez práce
Jenže jak poznamenává ekonom Oliver Reynolds ze společnosti Focus Economics, překážkou v zavedení základního příjmu je nedostatek kapitálu k tak velké a dlouhodobé investici, zvlášť když se zrovna rozjíždí vlak recese. „Fungování univerzálního základního příjmu v tom tradičním slova smyslu je ve Španělsku vysoce nepravděpodobné,“ myslí si Reynolds.
Podobné problémy vidí v zavedení opatření i český ekonom skupiny Deloitte David Marek. „Obecně, pokud bychom chtěli tímto nahradit existující sociální systémy, pak by to bylo buď extrémně drahé řešení, anebo by naopak ta dávka byla natolik nízká, že by neřešila základní potřeby lidí. Nejsme zkrátka dost bohatí na to, abychom si to mohli dovolit, a platí to pro všechny země světa, i ty nejbohatší, mezi které Španělsko a ani Česko samozřejmě nepatří,“ říká Marek.
Otázkou také zůstává, zdali španělská vládnoucí koalice dokáže v parlamentu dosáhnout většiny potřebné pro prosazení opatření. Zatím to vypadá, že se chce vrhnout do systému základního příjmu po hlavě. V Evropě jsou ale země, které s podobnou myšlenkou už pracovaly.
V roce 2019 například skončil pokus Finska, který měl testovat, jak se projeví zavedení garantovaného měsíčního příjmu na číslech nezaměstnanosti. Dva roky proto finská vláda vyplácela dvěma tisícovkám lidí bez zaměstnání měsíční platbu ve výši 560 eur (přes patnáct tisíc korun). Ti, kteří se pokusu zúčastnili, uváděli, že byli šťastnější a zdravější, většina z nich ale byla na konci pokusu stále bez práce.
Také Indie zavedla Basic Income, zatím pouze v jednom svazovém státě, kde chce zvýšit životní úroveň obyvatelstva na průměr celé Indie.
V České republice se chystá experimentální nevládní Basic Income projekt s použitím nejmodernější blockchain technologie, sloužící taktéž jako sociologický experiment mezi studenty.
