Americká CIA plus německá tajná služba BND, která se podle svého názvu má zabývat „ochranou ústavy“, po desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci cizích států. Špionážní agentury obou států během studené války ovládaly švýcarskou firmu Crypto AG zabývající se prodejem šifrovacích strojů mnoha cizím vládám. Zařízení od 50. let minulého století až do počátku tohoto tisíciletí zamířila do více než 120 států světa. Informace vzešla ze spolupráce amerických, německých a švýcarských investigativních žurnalistů.
Více než padesát let vlády z celého světa důvěřovaly jediné společnosti: švýcarské firmě Crypto AG. Švýcarská firma Crypto AG na prodeji svých šifrovací strojů vydělala miliony dolarů. Přístroje si pořídily vojenské junty v Latinské Americe, které pod dohledem amerických poradců rozřezaly břicha 30.000 civilistů a poté je z vrtulníků shodily do moře, jaderné mocnosti jako Indie nebo Pákistán, ale také třeba Vatikán. Nikdo z uživatelů však pravděpodobně netušil, že firmu ve skutečnosti vlastní americká CIA spolu s německým Spolkovým úřadem pro „ochranu ústavy“.
Po desetiletí tak tyto špionážní agentury mohly odposlouchávat tajnou komunikaci nejen svých rivalů, ale také spojenců. Tajné služby společnost ovládly na konci 60. let v rámci operace Minerva – jak ji Američané nazvali po římské bohyni moudrosti. Mezi německými tajnými službami se pro stejnou operaci vžilo jméno Rubikon, po řece v Itálii, kterou jako znamení nevratného rozhodnutí překročil Caesar při svém tažení proti Pompeiovi.
„Byl to zpravodajský tah století,“ cituje hodnocení CIA trojice médií, která kauzu zveřejnila. Na zprávě spolupracoval americký deník The Washington Post, německá televize ZDF a švýcarská televize SRF. „Zahraniční vlády platily USA a západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná pět až šest,“ píše The Washington Post, podle kterého tajné služby někdy získané informace poskytovaly svým spojencům.
Pár výjimek
Od roku 1970 řídily CIA a Národní bezpečnostní agentura (NSA) téměř všechny aspekty činnosti společnosti Crypto AG. Spolu se svými německými partnery pak poslouchaly komunikaci ostatních států. Rozvědky sledovaly íránské kleriky během obsazení americké ambasády v Teheránu v roce 1979, během Falklandské války posílaly do Británie zpravodajské informace o argentinské armádě nebo odposlouchávaly libyjské představitele, kteří si blahopřáli po úspěšném bombovému útoku na berlínské diskotéce v roce 1986.
Program měl ale svá omezení. Hlavní protivníci Spojených států, například Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nevyužívali. Důvodem mělo být právě podezření, že by šifrovací stroje mohl někdo zneužít. „Historie CIA však naznačuje, že američtí špioni toho zjistili dost díky sledování spojení jiných zemí s Moskvou a Pekingem,“ píše The Washington Post.
Firmu následně akcionáři zlikvidovali a většinu majetku odkoupily společnosti CyOne Security a Crypto International. Obě firmy ujišťují, že nyní už nejsou napojeny na jakoukoli zpravodajskou službu. Bezpečnostní systémy teď dodávají výhradně švýcarské vládě.
Další podezřelí
„Dosah a trvání celého programu pomáhá vysvětlit, jak si Spojené státy vyvinuly neukojitelnou chuť k celosvětovému dohledu, která byla v roce 2013 odhalena Edwardem Snowdenem,“ píše The Washigton Post.
Podle deníku nemusel být tento program posledním a jediným svého druhu. Připomíná podezření okolo společností s údajnými vazbami na zahraniční vlády, jako je ruský antivirový software Kaspersky, messenger ToTok, kterou NY Times označily za špionážní aplikaci nebo Viber – izraelská aplikace předstírající, že je z Kypru.
