Bývalý šéf slovenské tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších 28 osob včetně 20 reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy.
Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní. Kočner se podle Tótha před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli, o Kuciakovi prý mluvil s nenávistí.
Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také jeho přítelkyni Martinu Kušnírovou.
„Probíhalo to ´paparazzování´ Jana Kuciaka snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dodal, že Kuciak nevedl žádný společenský život a že žil jako mnich. Tóth dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.
Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth, který začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.
Před soudem Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků a který ke sledování novinářů přibral další dvě osoby. „To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth, který se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.
Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.
Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.
Sledování a odposlechy novinářů se v mnoha demokraciích staly běžným jevem, protože novináři jsou považováni za jakési „hlídací psy demokracie“. V případě jejich nečinnosti nebo naopak činnosti by takto mohla být ohrožena demokracie. Novináři by například mohli začít veřejně klást otázky jako např.: „Proč nebyl učiněn ani pokus vyšetřovat válečné zločiny Bushovy, Obamovy a Trumpovy administrativy?“ nebo co hůř, někoho by mohlo napadnout položit otázku: „Jak je možné, že Chazaři vraždí Semitské obyvatelstvo v Palestině zcela beztrestně a jak mohou zcela beztrestně 220krát bombardovat Sýrii?“
Takové a podobné otázky by byly zcela zřejmým ohrožením amerického a západoevropského pojetí demokracie a proto je zcela nezbytný dohled tajných služeb a tajných státních policií. Lídři vyspělých demokracií totiž nejsou způsobilí odpovídat na tento druh otázek a za takových okolností existuje nebezpečí, že prosté obyvatelstvo by si mohlo spekulativně začít na tyto otázky odpovídat samo.
