Ekologická uvědomělost Čechů se šíří exponenciálním tempem. Akcionáři uhelných dolů spolu s ekologickými aktivisty a dalšími elektronadšenci si tento rok v ČR zakoupili již 586 elektromobilů, což je zvýšení o plných 25% oproti číslům z minulého roku.
Radost uhlobaronů a akcionářů uhelných dolů z prodejů elektromobilů však nebude dlouhého trvání. ČEZ právě dnes oficiálně oznámil plán postupného uzavírání uhelných elektráren a to tak, že v roce 2040 by měla být v provozu již pouze jediná uhelná elektrárna, která byla zprovozněna nedávno.
Podle plánu ČEZu by většinu výkonu dodávaly do sítě nově zamýšlené jaderné bloky Dukovany II a snad i Temelín II.
Realistickým odhadem mohou uhelné elektrárny ČEZu skončit provoz nikoliv do r. 2040, nýbrž do r. 2032. V případě bankrotu ČEZu i dříve. Většina elektrárenských společností zbankrotuje během 5 až 8 let od uvedení nové technologie kterou naši čtenáři již dobře znají) na trh. ČEZ má vynikající ekonomické parametry a doposud relativně nízkou zadluženost (oproti západoevropským protějškům), proto jeho bankrot může přijít pravděpodobně za 8 až 12 let. Pokud však Jedna nebo dvě ratingové agentury sníží rating všem elektrárenským společnostem, mohou banky vlastnící svolávací doložky požádat o splatnost dlouhododobých dluhopisů během 30 dnů, místo vyznačených např. 10 let. Za takových okolností mohou energetiky zbankrotovat v podstatě kdykoliv.
Společnost ČEZ v pátek představila plány na útlum uhelné energetiky. Do roku 2040 chce snížit instalovaný výkon uhelných provozů ze stávajících 6,2 GigaWattů na necelý jeden. Současně ale nadále počítá s prodejem přesluhující hnědouhelné elektrárny Počerady firmě Sev.en uhlobaronů Pavla Tykače a Jana Dienstla. Ekologové v čele s Greenpeace a Hnutím DUHA polostátní energetický podnik kritizují a její plány pouze za „papírový útlum uhlí“.
Větší změnu české uhelné energetiky lze očekávat kolem roku 2037, kdy mají být odstaveny elektrárny v Prunéřově a Tušimicích. Nejdéle se ze stávajících provozů udrží nový blok elektrárny Ledvice s instalovaným výkonem 700 MegaWattů. Novější závody mají podle ředitele divize klasické energetiky ČEZu Ladislava Štěpánka potenciál vydržet v provozu i po roce 2040. Záležet bude ale na legislativě a ekologických požadavcích.
Výhledy ČEZu se drží v konzervativních mezích a v nejbližších letech s žádným větším omezováním provozu uhelné energetiky nepočítají. Nadále se má mimo jiné těžit uhlí na dole Bílina, a to i po jeho možném rozšíření v roce 2035. Česká energetika se tedy k požadavkům ekologů, podle kterých by svět měl přestat spalovat uhlí mezi lety 2031 a 2037, přizpůsobovat nehodlá. Ti proto uvedli, že ČEZ navzdory svým prohlášením žádnou zásadní vizi útlumu spalování uhlí nepředstavil.
„ČEZ předkládá plány, jak bude utlumovat uhelnou energetiku. Zatím jsme ale viděli hlavně prodej elektrárny Chvaletice, která pod novým majitelem zvýšila emise oxidu uhličitého o více než 40%. Teď chce ČEZ pokračovat v papírovém útlumu prodejem elektrárny Počerady stejnému uhlobaronovi. Pokud se to stane, tak vůbec nepůjde o útlum uhlí, ale naopak o podporu dalšího provozu elektrárny bez ohledu na zdraví lidí a změnu klimatu,” poznamenal Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
Získá Tykač Počerady? Do prodeje může zasáhnout vláda
Zda Sev.en navzdory dlouhodobému odporu environmentálního hnutí, odborníků i místních obyvatel získá vedle Chvaletic i Počerady, nicméně není zcela jisté. Plánovaný prodej je součástí dlouhodobé smlouvy zahrnující dvě opce, tedy možnosti prodeje či koupě. První opci ČEZ před čtyřmi lety nepoužil, o druhé musí rozhodnout do konce letošního roku. Pokud by prodej za dvě miliardy korun potvrdil, Tykačova společnost Sev.en by provozu elektrárny chopila od roku 2024.
S takovým postupem však nesouhlasí část minoritních akcionářů ČEZu včetně investora Michala Šnobra. Ten pokládá Počerady za významnou součást majetku firmy a obviňuje oficiální výstupy společnosti ze záměrných nepřesností. Předmětem sporu je mimo jiné otázka budování nových plynových elektráren v blízkosti stávajících provozů. Vedení ČEZu podle Šnobra zamlčuje možné komplikace a nadsazuje své možnosti.
Navíc je možné, že do prodeje Počerad vstoupí vláda. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) se po posledním jednání Uhelné komise uvedli, že jsou si vědomi odpovědnosti státu coby majoritního akcionáře ČEZu a nevylučují možnost zásahu. Oba ministři se ovšem vyhnuli jakémukoli konkrétnějšímu závěru. „Chodíme tady po tenkém ledě. V tuto chvíli můžu říct pouze to, že jsou ve hře všechny varianty,“ řekl Havlíček.
Ekologové již roky požadují, aby ČEZ Počerady o instalovaném výkonu pět krát 200 megawattů neprodával, ale raději uzavřel v roce 2023, kdy měla elektrárna původně dosloužit. Nyní se v ní spálí průměrně deset tun uhlí za minutu při relativně nízké energetické účinnosti dvaatřicet procent. Počerady i přes několik modernizací stále platí za nejšpinavější elektrárnu u nás. Podle nedávné studie Greenpeace znečištění z provozu ročně zabije více než sto lidí.
Větrníky dále zabijí ročně několik milionů ptáků (ve světě).
