Energetická skupina ČEZ prodala svá aktiva v Bulharsku místní firmě Eurohold za 335 milionů eur (8,6 miliardy korun). Informovala o tom mluvčí ČEZ Alice Horáková.
ČEZ, jehož 70% akcionářem je český stát, tak odchází z Bulharska. Ze země se rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s tamními úřady, které se vlečou od r. 2013. Transakci ještě musí schválit bulharský antimonopolní úřad a bulharský energetický regulační úřad.
Loni v únoru podepsal ČEZ smlouvu o prodeji s bulharskou společností Inercom. Začátkem letošního dubna ji však česká energetická firma ukončila s odůvodněním, že ji zmařil bulharský stát. Závaznou nabídku na koupi bulharských aktiv ČEZ mezitím podal Eurohold.
Kvůli hospodaření ČEZ v Bulharsku ve čtvrtek podali Piráti trestní oznámení. ČEZ podle nich přišel o několik miliard v souvislosti s investicí do tamní černouhelné elektrárny Varna.
V říjnu 2017 ČEZ oznámil, že prodá černouhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA OOD. Elektrárna s výkonem 1260 megawattů byla od začátku roku 2015 dočasně odstavena. Loni v říjnu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že elektrárna ve Varně v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel takzvané studené rezervy, což znamená, že je nevyrábějící elektrárnou v záloze pro případ potřeby. Reagoval tak na výrok Lukáše Wagenknechta (Piráti), který uvedl, že elektrárnu ve Varně koupil ČEZ v roce 2006 za 8,6 miliardy korun a na konci roku 2017 ji prodal za 1,2 miliardy korun. Wagenknecht také řekl, že zajímavé je, že elektrárna je již opět v provozu a generuje zisk.
ČEZ podle svého vyjádření prodal elektrárnu transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku. Eurohold je podle ČEZ největší bulharská veřejně obchodovaná společnost a významný hráč na trzích střední a jihovýchodní Evropy. Její akcie se obchodují na bulharské a varšavské burze. Vlastní také pojišťovnu Euroins Insurance Group (EIG). „Firma plánuje financovat akvizici a refinancovat stávající úvěry bulharských společností skupiny ČEZ částečně z vlastních zdrojů a částečně úvěry od předních světových bank,“ uvedl ČEZ ve své zprávě.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie Bulgaria. ČEZ, který je ve většinovém vlastnictví českého státu a je největší tuzemskou energetickou firmou, vede mimo jiné od roku 2016 arbitrážní řízení s bulharskou vládou. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho energetické investice v zemi. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Naposledy loni v prosinci přes 28 milionů korun.
ČEZ tehdy oznámil, že se odvolá. Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska. V roce 2018 prodaly společnosti CEZ Elektro Bulgaria a CEZ Trade Bulgaria koncovým zákazníkům 10,5 terawatthodiny elektřiny. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na konci května řekl Hospodářským novinám, že firma plánuje kromě Bulharska prodat majetek v Rumunsku a Turecku. Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě. ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, Beneš neuvedl.
