Kanadská ropná těžařská firma Trident Exploration Corp., zabývající se průzkumem ložisek a těžbou ropy v provincii Alberta, jednoduše ponechala svému osudu 4.700 ropných vrtů a oznámila, že držitelé nezajištěných dluhopisů a akcionáři nedostanou zpět žádné peníze.
Společnost dále uvedla. že má závazky týkající se rekultivace pozemků a náklady související s opuštěním vrtů ve výši 329 mil. kanadských dolarů (čtvrt miliardy amerických dolarů).
Energetický regulátor provincie Alberta uvedl, že se pokusil spolupracovat se společností Trident Exploration na hladkém ukončení podnikání a nařídil jí, aby vrty převedla na jinou společnost nebo zapečetila. Společnost Trident Exploration však selhala a příkaz regulátora ignorovala.
„Trident Exploration nemá finanční prostředky na provoz své infrastruktury, ani na přechod do režimu ochrany před věřiteli. V důsledku toho se rozhodli pro odchod z podnikání a ponechat více než 4.400 licencovaných areálů, z nichž mnohé jsou aktivní, bez operátora,“ řekl dále regulátor médiím.
Údaje úřadu energetického regulátoru v Albertě vypovídají, že v provincii je asi 170.000 opuštěných vrtů, většina z nich byla zapečetěna a vyřazena z provozu nebo rekultivována. Toto číslo představuje více než třetinu celkového počtu vrtů v Albertě, přičemž regulační úřad ve svém přehledu upozorňuje, že i po opuštění vrtů, tyto zůstávají v odpovědnosti společností, které je vlastní.
Před dvěma lety analytická firma C. D. Howe varovala, že Alberta čelí celospolečenskému účtu ve výši 5,95 mld. USD (8 mld. USD) za rekultivační a vyčišťovací práce a že potřebuje změnit způsob, jakým stát (provincie) budou vybírat finanční prostředky od těžařských společností. Od doby analýzy se však celkový účet dále zvýšil.
Obecně vzato, nejde o jednu firmu, která „utekla z pole“. Nástup nových technologií založených na nízkoteplotní plazmě, označovaných také jako „dense electron clusters“, způsobí bankrot všech těžařských společností s vysokými náklady. Společnosti těžící v USA metodou fracking s náklady 40 až 54 USD/barel nebudou cenově konkurenceschopné. Kanadské společnosti těžící ropné písky, břidlice atp. se svými náklady 30 až 57 USD/barel taktéž nebudou cenově konkurenceschopné.
Pro porovnání: Igor Sečin – CEO Rosněft v TV interview přiznal, že ruské těžební náklady jsou kolem 1,6 USD/barel. Na ropných polích v Perském zálivu jsou náklady od 4-8 USD/barel na pevnině, do cca 14-19 USD/barel na offshore platformách.
Pro snížení těžebních nákladů se neustále vymýšlejí těžko uvěřitelné „inovace“. Jeden příklad za všechny:
Před několika lety kanadští akademici vynalezli nový geniální způsob těžby ropných písků, břidlic a podobných alternativních zdrojů ropy.
Do země se zavrtá jedna vertikální trubka. Tou se kompresorem vhání pod zem vzduch. Vedle se zanoří do země další potrubí ve tvaru L, kdy dlouhý konec potrubí leží horizontálně pod zemí a po celé délce horizontální části je potrubí proděravěné.
Vertikální trubkou se do podzemí vhodí granát. Ten při výbuchu způsobí podzemní požár, požár je zásobován vzduchem z vertikální trubky. Požár spotřebuje zhruba 1/3 v podzemí ležící suroviny (ropných písků atp.), která shoří. Zbývající 2/3 těžené suroviny se teplotou požáru roztopí a stane se tekutým materiálem, který vteče do proděraveného horizontálního potrubí a na zemský povrch je čerpán čerpadly.
Touto brutální metodou sice přijdou těžaři o 1/3 drahocenné těžené suroviny, avšak uvedená metoda těžby snižuje těžební náklady z cca 43 až 54 dolarů/barel na cca 30 dolarů/barel i méně. Výsledkem jsou velké vypálené dutiny v zemi, zaplněné tunami rakovinotvorných sazí z nedokonalého spalování, mnohakilometrové mraky černého lepkavého dýmu všude v krajině kolem a kontaminovaná spodní voda.
Budoucnost frackerů v Permské pánvi a ropáků v Albertě bude velmi podobná aktuálnímu útěku Trident Exploration Corp.: Zůstanou desetitisíce opuštěných nezapečetěných vrtů, ze kterých bude unikat něco vzdáleně podobné ropě, rezavějící hardware se bude rozpadat a občas se zřítí, krajina a spodní vody budou zcela zničené. Lepkavý smolnatý vzduch se časem pročistí silami přírody.
