Guvernér České národní banky Aleš Michl prohlásil, že ČNB bude dál bránit nadměrným výkyvům koruny.
Bankovní rada České národní banky ponechala klíčovou úrokovou sazbu, dvoutýdenní reposazbu, beze změny na úrovni 7,00 procenta. Konsensuálním očekáváním analytiků a ekonomů v anketě Bloomberg bylo zvýšení o 25 bps na 7,25 procenta. Například ekonomové ČSOB či České bankovní asociace počítali s ponecháním sazeb beze změny. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Základní sazba setrvala na 7% hodnotě a je tak nejvyšší od dubna roku 1999. „Trh s tím to vývojem vesměs počítal, ačkoli byl mírně rozdělen mezi stabilitou a velmi mírným zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu. Samotné dnešní rozhodnutí by tak nemělo přinést výraznější pohyby na trzích, ačkoli trh bude pečlivě sledovat nadcházející tiskovou konferenci a další signály o budoucím nastavení měnové politiky. Tlak na kurz koruny byl v tomto týdnu opět citelnější, jelikož trh stejně jako na začátku července zkoušel sázet na možné ukončení intervencí a skokové oslabení koruny. Více informací se dozvíme na nadcházející tiskové konferenci,“ komentuje ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Aleš Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Pro stabilitu sazeb hlasovalo 5 ze 7 členů bankovní rady
Pět z celkem sedmi členů bankovní rady ČNB dle slov guvernéra Michla hlasovalo pro stabilitu úrokových sazeb. Dva ze sedmi členů požadovali růst sazeb o 100 bps.
„Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V základním scénáři prognózy je z důvodu výjimečně vysoké míry nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18-24 měsíců v budoucnosti. Bankovní rada diskutovala i další scénáře,“ uvedl guvernér ČNB Michl.
„Dovolte mi ujistit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v rámci mandátu ČNB,“ řekl také guvernér Michl.
Co říká nová prognóza ČNB?
Nová prognóza centrální banky letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Pro rok 2024 prognóza čeká 3,8 %.
Centrální banka zvýšila také odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. V květnu odhadovala růst na 13,1 procenta. V příštím roce ČNB počítá s poklesem spotřebitelských cen na 9,5 procenta, v květnu odhadovala snížení na 4,1 procenta. Pro rok 2024 prognóza pracuje s 2,4 %.
Tři klíčové podmínky pro snížení inflace
„Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit. Je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne hodnot kolem 20 %. To už ale v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže,“ uvádí Aleš Michl ve slově guvernéra, které bude předmluvou zprávy o stabilitě, která bude zveřejněna příští pátek.
„Každá změna úrokových sazeb se projeví v ekonomice se zpožděním. Největšího efektu dosahuje přibližně za rok a půl. Nereagujeme tedy mechanicky na poslední čísla o inflaci, která jsou mimořádně vysoká, ale zejména na její výhled. A dobrá zpráva je, že podle prognózy ČNB by inflace měla klesnout do roku a půl k úrovním poblíž 2 %. Co onen obrat způsobí? Pokles reálné kupní síly lidí bude tlumit poptávku a tím pádem i inflaci. Zpomaluje rovněž růst úvěrů pro domácnosti a firmy, a tedy i růst množství peněz v ekonomice. Stávající výše úrokových sazeb je tudíž zatím dostatečně restriktivní,“ pokračuje Michl.
„Současná inflace je výsledkem nákladových i poptávkových tlaků. S dovezenými nákladovými inflačními tlaky žádná centrální banka nic moc nezmůže. Nedokážeme měnovou politikou zlevnit ceny plynu nebo elektřiny. Můžeme však bránit jejich přelití do domácí ekonomiky. V prostředí klesající poptávky již nebudou moci obchodníci zvyšovat ceny tak snadno jako dříve,“ uvádí Michl. Tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou z jeho pohledu následující. „Za prvé, je nutné snížit míru zadlužování země. Za druhé, je potřeba zabránit mzdově inflační spirále. Růst mezd tedy musí odrážet růst produktivity práce, ne růst cen v ekonomice. A za třetí, je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni, která brzdí ekonomiku,“ shrnul Michl.
„S ohledem na nejistotu, která nás v nadcházejících měsících čeká, nám dnešní rozhodnutí umožní vyhodnocovat další vývoj ekonomiky a účinnost současné výše úrokových sazeb. Za bankovní radu ujišťuji veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem,“ uzavírá guvernér ČNB Aleš Michl.
Zdroj: ČNB
