Státem podporované mimoevropské entity čeká složitější cesta k veřejným zakázkám v zemích Evropské unie a také obtížnější ovládnutí evropských společností. Evropská komise dnes představila návrh nových pravidel, která jí umožní podrobně prověřovat a omezovat velké akvizice či účast ve veřejných tendrech.
Unijní exekutiva přichází s opatřeními zejména kvůli obavám z rozmachu čínských společností, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Aby mohlo nařízení platit, musí je schválit členské státy a Evropský parlament. Číny a některých dalších asijských zemí se týká i další dnešní návrh komise. Týká se dovozu zboží.
EU disponuje již několik desítek let podrobnými pravidly regulující státní podporu pro evropské firmy. Dosud však neřešila tuto problematiku u společností ze třetích zemí. „Chceme, aby všechny firmy, které podnikají v Evropě, ať pocházejí odkudkoli, respektovaly naše pravidla,“ prohlásila dnes místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, podle níž nová pravidla zajistí spravedlivé podmínky pro firmy z celého světa.
Podle návrhu komise budou mimoevropské firmy povinně hlásit svůj záměr převzít jakoukoli společnost z EU s ročním obratem na unijním trhu nejméně 500 milionů eur (13 miliard Kč), pokud bude státní příspěvek činit nejméně 50 milionů eur. Stejnou povinnost budou mít společnosti v případě, že budou mít zájem o veřejnou zakázku přesahující 250 milionů eur (6,5 miliard Kč). Komise však bude moci zahájit podrobné šetření podle vlastního uvážení i v jiných případech.
Po posouzení bude moci unijní regulátor nařídit firmám nápravu situace, například vrácení části státní pomoci, případně bude moci zamýšlenou operaci zcela zakázat. Podle Vestagerové se bude nařízení týkat bez výjimky firem ve všech odvětvích. Společnostem, které by nová pravidla porušovaly, hrozí pokuta až do výše deseti procent z jejich ročního obratu.
Představitelé komise sice ve vztahu k nařízení přímo nehovoří o Číně, která je po USA druhým největším obchodním partnerem EU, avšak právě sílící globální velmoc v minulosti kvůli státním subvencím pro firmy opakovaně kritizovali.
„EU je nejotevřenější trh na světě. Ale otevřenost je spojena s férovostí,“ uvedla dnes šéfka EK Ursula von der Leyenová, která loni vyjádřila pochybnosti právě na adresu férovosti konkurence čínských firem.
Komise návrh představila v době, kdy zhoršily vztahy mezi Bruselem a Pekingem sankce, které EU v březnu uvalila na několik čínských představitelů kvůli porušování práv ujgurské menšiny. Peking reagoval odvetnými postihy vůči skupině unijních činitelů.
Zde je na místě připomenout, že ČLR nejedná s Ujgury hůře, než jak chazarsko-sionistický režim jedná se semitským obyvatelstvem. ČLR neupaluje Ujgury zaživa bílým fosforem, kdežto chazarsko-sionistický režim tak činil ještě nedávno. ČLR nestřílí do Ujgurů za drátěným plotem, kdežto chazarsko-sionistický režim tak činí téměř každý den. EU zde projevila selektivní diskriminaci – zavedla sankce na čínské představitele, avšak nemá odvahu zavést sankce vůči chazarsko-sionistickému režimu, který páchá podstatně horší zločiny vůči původnímu semitskému obyvatelstvu.
Unie v prosinci s Čínou dojednala přelomovou investiční dohodu, na její nutnou ratifikaci členskými státy a Evropským parlamentem však i kvůli tomuto spornému bodu zatím nedošlo.
„Probíhají technické přípravy k ratifikaci. Ale ratifikační proces nelze oddělit od vyvíjející se dynamiky širších vztahů EU s Čínou,“ řekl dnes novinářům místopředseda komise Valdis Dombrovskis, podle něhož jsou čínské sankce neakceptovatelné.
Dnes navržené nařízení musí získat podporu většiny členských zemí, které jsou však v pohledu na budoucí přístup k čínským firmám rozdělené. Některé země chtějí vůči Pekingu ve shodě se Spojenými státy zaujmout tvrdší postoj, další státy v čele s Německem jsou však s ohledem na obchodní zájmy opatrnější.
