Nekonečná a zrychlená výroba státních netransparentních peněz z řídkého vzduchu zejména v USA, Evropě, ale i jinde ve světě nejprve způsobila inflaci cen akcií, následně zničila trh dluhopisů a poté se inflace pozvolna přelévala do cen nemovitostí, potravin, nestátních transparentních kryptoměn atd.
Inflační ekonomové dobře znají konsekvence masívní výroby státních netransparentních peněz tempem podstatně převyšujícím tempo růstu HDP: Destrukci penzijního spoření a reálné hodnoty životního pojištění stovek miliónů důvěřivých nechápajících občanů a v podstatě samovolný prudký růst majetku 1% nejbohatších občanů.
Americké aj. fondy (hedge fondy, nemovitostní fondy atd.) po saturaci amerického trhu přelévaly inflační dolary do dalších ekonomik. Tím způsobily export inflace do jiných zemí. USA tak kromě exportu demokracie násilnými metodami a exportu nekonečných válek přidaly do svého exportního portfolia další nebezpečnou položku: Inflační netransparentní dolary produkované z „řídkého vzduchu“ v množství tisíců a tisíců miliard dolarů.
Zmíněný export mnoha miliard dolarů se nějak musel projevit. V ČR se projevil skupováním skladů, logistických center, technologických parků, podílech ve firmách, celých firem a bytů.
Ve světě to vypadá podobně, jako když Japonci na sklonku 80. let vyrazili do světa na nákupy. Japonci si však tehdy na své nákupy v zahraničí peníze vydělali, naproti tomu Američané si na ně peníze „natiskli“. Odborná veřejnost pochopitelně ví, že jenom nepatrné procento peněz se tiskne – většina peněz neexistuje v hmotné podobě, pouze se vyrobí v počítačích bank a centrálních bank a uvedou se do oběhu prostřednictvím nových úvěrů.
Mnoho tisíc let starý trik s výrobou inflačních peněz neminul ani ČR a projevy jsou vidět zejména v obchodech s potravinami a na trhu nemovitostí.
Ceny bytů v ČR v r. 2020 vyrostly o 11%, i když příjmy obyvatelstva pouze o 1 až 2%.
Růst cen nemovitostí během koronavirové krize potvrdil, že se děje něco obvyklého – inflační výroba peněz je starý otřepaný trik.
Kdy se zpomalí růst cen nemovitostí? Pravděpodobně až poté, kdy klesne tempo výroby netransparentních státních peněz. Pro udržení celého finančního systému v chodu je však potřeba udržet inflační „tisk“ nových peněz. Důkazem je příprava restriktivních pravidel BIS pro banky v letech 1989 až 1991, která významně přispěla ke katastrofě v Japonsku. Např. japonskému akciovému trhu trvalo 30 let, než se dostal na svou bublinovou úroveň konce 80. let.
Naštěstí pro investory existuje celá řada dalších „tříd aktiv“, do kterých mohou investovat: komodity (měď, stříbro, ropa, plyn, obilí atd.), zcela nová třída digitálních aktiv (kryptoměny nepodložené ničím jako např. Bitcoin, Litecoin, Dogecoin nebo kryptoměny podložené něčím – jinými aktivy).
Investoři/spekulanti, kteří vidí tradiční trhy jako přehřáté, mohou také spekulovat/sázet na počasí, délku trvání nekonečných válek, úspěch či neúspěch nových filmů nebo na výsledky hereckých výkonů fotbalových týmů atp. Možnosti jsou nekonečné.
